Letos bude pravděpodobně ve stejné výši a nejinak tomu zřejmě bude i příští rok. Tyto peníze musí kraj do nemocnic nalít ze svého.
„Bez podpory kraje by síť zdravotnických zařízení zřejmě zkolabovala,“ přiznává v oficiálním periodiku kraje radní pro zdravotnictví Václav Šimánek (ČSSD). Jedním z možných řešení by bylo částečné omezení péče v některých nemocnicích, ale to vedení kraje odmítá.
Hejtmanství tvrdí, že chyba není v hospodaření, ale v nespravedlivé úhradové vyhlášce, a že bez její změny se krajská zdravotnická zařízení z červených čísel nevyhrabou. „Díky holdingu se podařilo meziročně snížit růst nákladů například na spotřební materiál nebo na energie,“ říká ředitel ZH Jiří Fojtík. Jenže to jsou částky v řádech milionů, kdežto ztráta nemocnic se od roku 2008 téměř ztrojnásobila, z 53 milionů na letos předpokládaných 145 milionů korun. Nejvyšší ztrátu každoročně vykazuje Klatovská nemocnice, lepší výsledky mívají nemocnice následné péče v Plané a Horažďovicích.
Podle opozice Zdravotnický holding nepomohl, naopak s sebou přinesl další náklady. „Nemocnice mu odvádějí desátky a jeho provoz plně financuje kraj,“ kritizuje organizaci opoziční zastupitel Pavel Karpíšek (ODS).
Hejtmanství dlouhodobě upozorňuje na to, že krajské nemocnice dostávají od pojišťoven za péči o pacienta a zdravotnické výkony mnohem méně peněz než jiné nemocnice. Zatímco republikový průměr za hospitalizaci činí 29,5 tisíc korun, krajské nemocnice dostávají o 20 procent méně. „Nejhůře jsou na tom Domažlice, nejlépe Stod,“ upřesnil Fojtík s tím, že některé fakultní nemocnice dostanou za tentýž zákrok i 40 tisíc korun.
„Kdybychom dostávali za výkon alespoň oněch průměrných 29,5 tisíce korun, znamenalo by to pro nás plus 140 milionů korun ročně,“ vypočítává Jiří Fojtík. Hospodaření krajských zdravotnických zařízení by tak bylo meziročně zhruba na nule.
Pavel Karpíšek však tvrdí, že se vedení kraje na nespravedlivou úhradovou vyhlášku jen vymlouvá. „Stejné podmínky mají nemocnice už několik let, platily tedy i v době, kdy tehdy nové vedení kraje tvrdilo, že nemocnice do pěti let dostane z dluhů,“ argumentuje zastupitel s tím, že jednání s pojišťovnami se za čtyři roky neposunulo ani o kousek ve prospěch menších nemocnic. Další náklady kraj podle Karpíška ´vyrobil´ tím, že začal vyplácet odměny za členství v dozorčích radách a představenstvech nemocnic, což dříve nebylo. Na zvyšující se ztrátě nemocnic mají velký podíl také mzdy. Po loňské akci Děkujeme, odcházíme vzrostly ze 714 milionů korun za rok 2008 na loňských 781 milionů Kč. Letos se na mzdy počítá se sumou 787,5 milionu korun. „Neumím si představit, že bychom platy snižovali. Navíc propouštět nelze, protože bychom nesplnili podmínky pojišťoven na počty zaměstnanců,,“ tvrdí hejtman Milan Chovanec (ČSSD).
Poučení z Německa
Rozdíly v úhradách, které jsou dané rozdílnými smlouvami s pojišťovnami, má narovnat systém platby za diagnózu,tzv. DRG. „Německo řešilo stejný problém a zvládlo rozdíly setřít během dvou let,“ připomněl ředitel holdingu Fojtík.
S tím, že by byla vyhláška nespravedlivě nastavená, nesouhlasí ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslava Kunová. Fakultka sice dostává za méně náročné výkony vyšší úhradu než malé nemocnice, ale tím si podle ní kompenzuje podhodnocené těžké případy. „Úhrada od pojišťovny například za kardiochirugickou operaci zdaleka nepokrývá naše skutečné náklady,“ vysvětluje Kunová.
Systém, který platí v Německu nyní, už prý dokázal spravedlivě ohodnotit jednotlivé diagnózy tak, že žádné nejsou přeplácené nebo podhodnocené. „Podle našich informací došlo ke sblížení základních sazeb v Německu během pěti let, v ČR systém zatím dořešen zdaleka není. I pojišťovny už navíc dávno zjistily, že úhrada například za operaci slepého střeva nebo žlučníku je vyšší, než jsou reálné náklady, a to i v malých nemocnicích,“ říká ředitelka.
Kraj rušit nechce
Problém krajských zařízení je podle ní v nízké obložnosti neboli v tom, že jsou lůžka málo využívaná. „Navíc vznikly dvě velké nemocnice – Domažlická a Klatovská, které kapacitou převyšují potřebu. A ty mají vysoké provozní náklady,“ míní Kunová.
Kraj se potýká i s tím, že pojišťovny požadují zrušení dvou ze čtyř oddělení Rokycanské nemocnice. V regionu už nyní nejsou plnohodnotné nemocnice ve dvou ze sedmi okresů a omezení v Rokycanech by pro zařízení mohlo být likvidační.