Podle mluvčí zařízení Petry Veselé má nemocnice ještě splatit 500 milionů úvěr za novou budovu. Znovu se tak dostala do finančních problémů, které už v minulosti řešilo ministerstvo zdravotnictví skoro miliardovou dotací. Podle Veselé se však situace i přes úsporná opatření opakuje kvůli špatně nastavené úhradové vyhlášce a provádění nevýdělečných zákroků. Nemocnice o situaci jedná s ministerstvem.
Celkové závazky zařízení jsou aktuálně 1,8 miliardy korun. Kromě závazků po splatnosti a úvěru na nové budovy s internou, neurologickou klinikou, pavilonem intenzivní medicíny, anesteziologicko-resuscitační klinikou a operačními sály do nich nemocnice počítá i faktury ve výši 400 milionů, které nejsou po splatnosti, ale nemocnice je časem bude muset zaplatit. Převážně jsou to faktury lékáren za léky a zdravotnický materiál.
Nemocnice byla už před několika lety s celkovými závazky 1,3 miliardy korun nejzadluženější fakultní nemocnicí. V letech 2014 a 2015 jí ministerstvo dalo 900 milionů korun, na druhé straně však nemocnice v roce 2015 čerpala úvěr 700 milionů na nové budovy, z něhož dosud asi 200 milionů zaplatila. Od té doby nemocnice žádnou podporu nedostala, ale s ministerstvem od loňska kvůli zhoršující se situaci jedná. Vlivem každoroční čtvrtmiliardové ztráty totiž dluh znovu narůstá.
„Je to stále se opakující problém. Příjmy nemocnice nestačí na to, abychom pokryli závazky. V roce 2015 jsme propustili 140 zaměstnanců a vedlo to k úspoře, na druhé straně se ale nařízením vlády navýšily platy a úhradová vyhláška je hradí jen částečně,“ řekla Veselá. Ztrátu zvyšuje i nevýhodné spektrum výkonů. Za hlavní problém ale označila úhradovou vyhlášku. „Za stejné výkony dostáváme méně peněz než jiné nemocnice. Pokud se něco neudělá s úhradovou vyhláškou nebo se nezmění systém financování, situace se nezmění,“ řekla mluvčí. Cestou by podle ní mohl být projekt nazvaný DRG Restart, podle kterého by měly nemocnice za stejnou léčbu dostávat stejně zaplaceno. Projekt připravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. „Zatím je to ale běh na dlouhou trať,“ dodala.
Dluhy fakultních nemocnic vadí rektorům vysokých škol, pod které by měly fakultní nemocnice od příštího roku spadat. Návrh zákona o univerzitních nemocnicích, jehož předkladatelem je ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), má ve středu projednat vláda. Pokud by návrh úspěšně absolvoval celý legislativní proces, od ledna příštího roku by mělo deset fakultních nemocnic zřizovaných státem novou právní formu a změnilo by se na nemocnice univerzitní. Podle ministerstva zdravotnictví má nynější forma příspěvkových organizací řadu nedostatků. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek žádá před transformací oddlužení nemocnic. Dluhy nemocnic označil za velký problém i poslanec a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula.
Nemocnice u svaté Anny, pod kterou spadá i několik detašovaných pracovišť, je jednou ze dvou fakultních nemocnic v Brně. Zaměstnává kolem 3000 lidí a má kolem 900 lůžek. V roce 2014 zde bylo hospitalizováno zhruba 27.000 pacientů a více než 1,2 milionu lidí zde bylo ambulantně ošetřeno a vyšetřeno.