Lůžkovým zařízením ubývají pacienti, tvrdí odbory a pojišťovna
Praha - například nemocnici v Plané, kterou tíží stomiliónový deficit, jich chybí kolem desítky. Ve Slezské nemocnici v Opavě dalo kvůli platům výpověď jedenáct lékařů.
„Je to naprostá katastrofa. Dvě třetiny nemocnic musejí po zúčtování záloh vracet peníze zdravotní pojišťovně. Přitom teď vyplácejí polovinu třináctého platu a na dveře bouchají věřitelé,“ říká Jaroslav Přehnal, předseda Asociace českých a moravských nemocnic.
Nemocnice totiž dostávají zálohy předem. Na konci pololetí se udělá účet. „Nemocnice, které nyní musejí část peněz vracet, nevykázaly tolik poskytnuté péče, kolik původně předpokládaly,“ upozornil předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger.
Je to podle jeho názoru tím, že délka pobytu pacientů v nemocnicích je čím dál tím kratší. Část nemocných, kteří by dříve byli hospitalizováni, se nechává ošetřit ambulantně. „Nemocnice by měly na tento trend reagovat,“ upozorňuje Schlanger. Souhlasí s ním i ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. „Do nemocnic nejde tolik pacientů jako dřív,“ tvrdí.
Přehnal, který je ředitelem nemocnice ve Zlíně, tomuto názoru odporuje. „Možná že někde ano. My tu ale nic takového nevidíme. Máme dokonce nepatrný nárůst pacientů,“ dodává. Asociace nemocnic dokládá, že mezi rokem 2000 a 2001 výrazně vzrostly mzdové náklady. Ve 157 nemocničních zařízeních v průměru o 16 procent. A náklady na elektřinu, plyn, stravovací služby se zvedly o 17 procent.
Asociace proto žádala, aby na druhé pololetí bylo zvýšení plateb za nemocniční péči od pojišťoven devítiprocentní. Ministerstvo zdravotnictví ale rozhodlo, že od 1. července jsou zálohy vyšší jen o sedm procent. Přehnal tvrdí, že březnový růst tarifních mezd tak nebude dostatečně pokryt příjmy a ztráty nemocnic se ještě víc prohloubí.
Při přechodu okresních nemocnic na kraje, k němuž má dojít ke konci roku, bude jistě snaha něco s dluhy nemocnic udělat. „Možná že by se měly všechny oddlužit,“ říká Schlanger. Kraje už budou mít podle něho přísnější dohled nad jejich hospodařením. Otázkou je, odkud by se peníze vzaly.
Se čtyřicetimiliónovým deficitem se potýká například okresní lounská nemocnice, která požádala o půjčku město. Radní to však odmítli. Nevěří, že by ji splatila. Chrudimská nemocnice má zase uhradit sedm miliónů korun za administrativní chybu při čerpání státních dotací, která padá na vrub bývalého vedení. Pokud stát prohřešek nesmaže, nezbude jí nejen na mzdy, ale vůbec na provoz.
Daňoví poplatníci možná ale vše zaplatí, stejně jako v případě třebíčské nemocnice, které Ministerstvo financí, jemuž to umožňuje současná legislativa, odpustilo na jaře téměř 200 miliónů korun. Měla je původně vrátit státu, protože nečerpala správně investiční dotaci.
Okresní nemocnici lze podle sociálních demokratů jen těžko zavřít. Natož pak nechat v problémech velké fakultní zařízení. Ve státním rozpočtu na příští rok se tak bude muset nalézt na základě dubnového rozhodnutí vlády 1,2 miliardy korun na umazání dluhu Všeobecné fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice v Motole.
Počet lůžek v nemocnicích zůstává na přibližně stejné úrovni
Zřizovatel nemocnice: rok 200 - rok 2001
Ministerstvo zdravotnictví: 20 798 - 19 409
Okresní úřad: 31 351 - 32 061
Kraj, město, obec: 6834 - 7087
Privátní zařízení: 6561 - 6321
Celkem: 65 544 - 64 878
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 9.7.2002