V minulosti se mluvilo o tom, že by nová nemocnice mohla vzniknout přestavbou areálu v Husově ulici, nebo přestěhováním k libereckému letišti či do areálu bývalé Textilany u dolního centra města. „Vhodná místa popisujeme, zjišťujeme velikosti, infrastrukturu, cenu a přístup. Vytipovaná místa bychom chtěli mít do konce listopadu,“ uvedl Nečesaný.
Plán managementu má podporu zaměstnanců i kolegia primářů. Podle lékařského ředitele Richarda Lukáše nemocnice za poslední léta prošla výraznou změnou, kdy se z okresní stala krajskou a medicínsky je schopna konkurovat fakultním nemocnicím. „Pokud chceme držet krok s nimi, narážíme na limity současného stavu po stavební a prostorové stránce,“ uvedl.
Některé budovy v areálu jsou staré přes 150 let a jejich údržba je velmi nákladná. Podle Nečesaného na opravy a odstranění havarijních stavů ročně dávají mezi 60 až 70 miliony korun. Problém nemocnice by nevyřešila ani modernizace budov, není v nich dost místa. Například kardiocentrum nemá prostory pro kardiochirurgii a zhruba 600 až 700 pacientů ročně musí odesílat na zákroky do Prahy. Se stísněnými podmínkami se musí vyrovnat i onkologie, jejíž budova z 19. století se rekonstruovala před 18 lety.
Počet pacientů ale od té doby výrazně stoupl a nové přístroje a technologie jsou náročnější na prostor. Onkologii se nyní podařilo získat nový urychlovač, nemá ho ale kam dát. „Abychom mohli tuto technologii uplatnit, musíme improvizovaným způsobem postavit bunkr, který bude hyzdit stávající nemocnici,“ řekl přednosta onkologie Jiří Bartoš. Do budoucna tu potřebují další prostory, aby splňovali podmínky pro statut onkocentra.
Podle Nečesaného největším problémem zřejmě bude vyřešit financování projektu. „S politickou reprezentací kraje či města zkusíme otevírat cestu k získání financí a participaci na splácení úvěru,“ nastínil. Nemocnice je podle něj schopna dát ročně na splácené úvěru asi sto milionů korun.
S modernizací nemocnice souhlasí i hejtman kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). „Je evidentní, pokud chceme mít za 20 let nemocnici na úrovni jako dnes, že nemůžeme jen čekat, co se stane,“ uvedl. Peníze na výstavbu by rád získal z evropských fondů. Vlastníci nemocnice se ale podle něj musejí domluvit na řešení, které budou všichni podporovat. „Bez toho se taková investice realizovat nedá,“ konstatoval.
Liberecká nemocnice s 960 lůžky a obratem 2,5 miliardy korun je největším zdravotnickým zařízením v kraji. Slouží jeho 440.000 obyvatelům, ale traumatologie či neurochirurgie ošetřují pacienty z celé země. Od příštího roku se spojí s nemocnicí v Turnově. Vznikne zdravotnické zařízení zhruba s 1140 lůžky a společně s Libereckým krajem a Libercem ji bude spoluvlastnit Turnov.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).