Podle Dostála skončilo loňské hospodaření v nemocnicích v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Novém Městě na Moravě i v Třebíči zhruba stejně. „Problémem naší nemocnice je, že v minulosti neměla vytvořené dostatečně vysoké rezervní fondy. Proto jako jediná nemohla na rozdíl od ostatních pokrýt vznikající ztrátu z těchto rezerv,“ řekl Dostál ČTK.
Ekonomickou situaci podle něj potvrzují hospodářské výsledky za letošní první čtvrtletí, podle kterých je třebíčská nemocnice mezi nejlepšími. Počet zaměstnanců nemocnice v Třebíči podle Dostála klesl od konce loňského roku do současné doby o 23.
Podle Běhounka odhalují kontroly chyby v účtování v předchozích letech, nemocnice má také výrazné problémy se lhůtami splatnosti. „Zatímco ostatní nemocnice kumulovanou ztrátu z předchozích deseti let postupně snižovaly, nemocnice v Třebíči se soustavně propadá. Nyní už má kumulovanou ztrátu ve výši 82 milionů korun,“ řekl Běhounek.
Slabší loňský hospodářský výsledek všech nemocnic v kraji v porovnání s rokem 2011 je podle hejtmana důsledkem změn v úhradové vyhlášce, ve zvýšené dani z přidané hodnoty a nárůstu výdajů na mzdy.
Letošní rok bude podle Běhounka, jenž je zároveň také místopředsedou Asociace krajů ČR a předsedou její komise pro zdravotnictví, pro nemocnice nejen na Vysočině z hlediska hospodaření zřejmě nejtěžší za několik posledních let. „Bude se to týkat i fakultních nemocnic, protože nárůst cen energií, vstupních materiálů i DPH povede k tomu, že nemocnice nebudou mít peníze na běžný provoz, nebudou mít čím platit dodavatelům. Jen pro Vysočinu činí propad záloh za rok 2012 předběžně kolem 130 milionů korun,“ řekl Běhounek.
Nemocnice ani kraje nemají podle Běhounka z čeho brát, vyčerpaly všechny možnosti úspor. „Jediným řešením je mimořádná intervence státu prostřednictvím zvýšení platby za státní pojištěnce, která se už několik let nemění,“ dodal Běhounek. Pokud se tak nestane, je podle něj reálné, že nemocnice například omezí počet plánovaných operací.