Na provoz však dostaly příspěvek 87 miliónů korun
Do dluhů nešly Baťova nemocnice ve Zlíně a nemocnice ve Vsetíně, Uherském Hradišti a Kroměříži jen díky tomu, že zřizovatel do nich vloni nasměroval desetimiliónové příspěvky.
Podle krajského radního Bronislava Fuksy (ODS) se příspěvek na provoz nemocnic došplhal v loňském roce do výšky 87 miliónů korun.
Osm miliónů získala nemocnice v Uherském Hradišti, krajská Baťova nemocnice dostala 55 miliónů, nemocnice v Kroměříži 29 a vsetínská nemocnice 20 miliónů korun.
S těmito příspěvky pak Baťova nemocnice vytvořila zisk 309 tisíc korun, nemocnice v Kroměříži 20 tisíc korun, nemocnice ve Vsetíně 33 tisíc korun a nemocnice v Uherském Hradišti 863 tisíc korun.
Mírné zlepšení
Proti předchozímu roku jde přece jen o trochu lepší čísla, protože v roce 2003 nemocnice i po započtení příspěvku vytvořily ztrátu 175 miliónů korun.
„Krajská rada odsouhlasila materiál, který detailně popisuje hospodaření nemocnic a konstatuje, že nadále hlavní hrozbou zůstává příjmová stránka nemocnic a s tím související poskytování zdravotní péče v dosavadním rozsahu a kvalitě. Rozbory upozornily také na další negativa - plošné zvyšování mezd na základě ministerské vyhlášky bez ohledu na hospodářský výsledek nemocnic, nízkou variabilitu mzdové diferenciace a tím vytváření demotivujícího prostředí pro zaměstnance. Základním problémem zůstává také skutečnost, že Evropská unie nezná pojem příspěvková organizace, kterými nemocnice v současné době jsou,“ uvedli v tiskové zprávě krajští radní.
Prospěšné kontroly
Podle ředitele Baťovy krajské nemocnice ve Zlíně Jaroslava Přehnala je důvodem zlepšeného hospodaření přijetí komplexu opatření, především ale důsledné řízení nákladů. Tyto kroky nemocnice podnikla již v roce 2003, naplno se ale projevily až loni.
Právě kvůli zlepšení hospodaření začal loni krajský úřad zdravotnická zařízení častěji kontrolovat. Ředitelé nemocnic ve Zlíně, Kroměříži a Uherském Hradišti byli dokonce několik měsíců bez osobního ohodnocení.
Záměrem kraje přitom je, aby nemocnice časem hospodařily minimálně vyrovnaně při zachování rozsahu i kvality služeb. „Domníváme se, že by k tomu mohl napomoci i převod na jiný druh společností, než jsou současné příspěvkové organizace,“ řekl Bronislav Fuksa.
Právo