Řada nemocnic se topí v dluzích. Věřily proto, že na zvyšování platů přispěje stát.
Klatovy/Rokycany - Se státním příspěvkem na navyšování platů, které od března slíbilo ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví, počítali šéfové některých menších nemocnic.
„Předpokládali jsme pokrytí ze státního rozpočtu. Byli jsme ujišťováni, že k dispozici budou asi tři a půl miliardy korun,“ říká ředitel Nemocnice s poliklinikou v Klatovech Kamil Kosturik. „Řekl-li stát A, měl by říci také B,“ míní.
Státní kasa se však ve prospěch lékařů, sester i nezdravotnických pracovníků neotevře. Nemocnice by navýšení mezd měly z velké části hradit ze svého. Menší zařízení, jež se často topí v dluzích, však na to mít nebudou. Výjimkou není ani klatovské, které podle Kosturika loni hospodařilo se ztrátou sedmnácti milionů korun. Mzdy přitom tvoří přes polovinu veškerých nákladů nemocnice. Podobně nebo ještě hůř jsou na tom zdravotnická zařízení ve Stodě, Plané nebo Rokycanech. Průměrný měsíční plat lékaře v rokycanské nemocnici s poliklinikou přitom loni činil sedmadvacet tisíc korun. Střední zdravotnický personál bral o polovinu méně, tedy kolem třinácti tisíc.
„Od zdravotních pojišťoven letos na zálohách dostaneme sto šest procent loňské skutečnosti, kterou, mimochodem, dosud neznáme. Za těchto okolností je vyloučeno, abychom navýšení tarifních platů pokryli sami. Zmiňované šestiprocentní navýšení záloh totiž představuje stejnou, nebo dokonce o něco nižší částku, než bychom na zvýšení mezd potřebovali, a to při neustálém růstu cen energií či léků,“ upozorňuje Kosturik.
Nařízené zvýšení tarifních platů, které u zdravotnických pracovníků bude činit osmnáct a u nezdravotnických jedenáct procent, pro klatovskou nemocnici na letošní rok představuje čtrnáct milionů korun. O ně vedení prostřednictvím okresního úřadu požádalo ministerstvo zdravotnictví. Jenom tehdy by nemocnice podle Kosturika mohla zvýšit mzdy i rozumně hospodařit.
IVANA HARANTOVÁ, VÁCLAV HAVRÁNEK, Plzeňský deník, 26.2.2002