K nespokojeným patřil opavský poslanec a člen opozičního krajského zastupitelstva Zbyněk Stanjura (ODS).
Zastřešení sedmi nemocnic do jedné organizace označuje za návrat ke Krajskému ústavu národního zdraví.
Upozorňuje, že tato organizace by měla přes pět tisíc zaměstnanců, čtyři tisíce lůžek akutní péče a obrat přes čtyři miliardy korun ročně.
„Sloučení nemocnic by ve svém důsledku znamenalo zánik Slezské nemocnice,“ varuje Stanjura. Uváděné dluhy nemocnic přičítá stávajícímu špatnému vedení krajských nemocnic. Záměrem se krajské zastupitelstvo bude opět zabývat v květnu nebo v červnu.
„Do té doby zkusíme připravit jiný koncept , který by nemocnice zachoval jednotlivé. Slučování nemocnic považuji za mimořádně závažný krok, který by byl nevratný,“ dodává Stanjura.
S jeho názorem se ztotožňují i opoziční krajští zastupitelé KDU-ČSL. Podle předsedy klubu Petra Adamce si jsou nutností změny stávajícího systému zdravotnictví v krajských nemocnicích vědomi, ale s návrhem na sloučení do jedné příspěvkové organizace nesouhlasí.
„Návrh je nedostatečně vypracován, přináší nevratná opatření a v konečném důsledku bude znamenat snížení dostupnosti lékařské péče pro obyvatele kraje, snížení zodpovědnosti jednotlivých nemocnic a potlačení jejich progresivních aktivit,“ říká Adamec.
Opavský primátor a člen rady kraje Zdeněk Jirásek (ČSSD) je s výsledkem rozhodnutí zastupitelů naopak spokojený.
„Umožní záležitost znovu zvážit a posoudit, tentokrát už v klidu i dostatečném časovém rámci. V případě Slezské nemocnice může mimo jiné uplatnit snahu jejího vedení o zachování ortopedického oddělení,“ konstatuje primátor Jirásek s tím, že příspěvková organizace není žádným předstupněm privatizace.
Budoucí struktura krajských nemocnic bude předmětem jednání na odborném fóru v rámci nové pracovní skupiny. Ta po zvolení členů vystřídá stávající skupinu, která byla rozhodnutím zastupitelstva rozpuštěna.