Jesenická nemocnice se potýká s finančními potížemi.
V krajním případě od příštího roku hrozí uzavření jejích lůžkových oddělení. V současnosti se však připravuje řešení, které by mělo nemocnici zajistit více peněz.
„Naším cílem je zachovat v Jeseníku kompletní nemocnici.
Dlouholetým problémem je, že na Jesenicku žije jen čtyřicet tisíc obyvatel. To je nedostatečný počet, aby nemocnici v takovém rozsahu bezproblémově uživil,“ vysvětlil ředitel Jesenické nemocnice Jan Jedlička. Podle jeho slov nemocnice snížila náklady na minimum a ztrátovou péči dlouhodobě sanovala. Vzhledem ke změnám ve zdravotnictví přestává být situace únosná.
„Pokud by stát a zdravotní pojišťovny nezměnily svůj postoj, jako správný hospodář bych měl zavřít oddělení, která jsou prodělečná. Když by nezbylo nic jiného, musel bych nechat zavřít všechna lůžková oddělení a propustit dvě stě lidí,“ nastínil krizovou variantu Jedlička. V nemocnici by tak zbyly jen ambulance, rentgen nebo laboratoř. „Toto je ale scénář, který je na posledním místě.
Nikdo si jej nepřeje, je to nemyslitelné,“ dodal jedním dechem Jedlička. Podle ředitele je Jesenická nemocnice jako soukromé zařízení diskriminována a chce dosáhnout férových smluvních vztahů. Jiné nemocnice získávají podle Jedličky peníze na provoz nebo investice jinak než prostřednictvím zdravotního pojištění.
S Olomouckým krajem vedení nemocnice vyjednávalo o takzvaném zřízení služby ve veřejném zájmu. „Tvrdíme, že není podstatné, komu nemocnice patří, ale jaké služby obyvatelům regionu poskytuje.
Jako službu ve veřejném zájmu poskytuje například autobusovou dopravu soukromá firma Veolia. Kraj jí doplácí ztrátu a přiměřený zisk,“ nastínil možný model financování Jedlička.
Podle náměstka hejtmana Olomouckého kraje pro oblast zdravotnictví Michaela Fischera (ČSSD) se kraj nebrání Jesenické nemocnici pomoci - například zprostředkovat jednání s ministerstvem zdravotnictví a velkými zdravotními pojišťovnami.
Financování soukromé nemocnice ze svých prostředků ale nakloněn není.
„Za akutní léčebnou péči odpovídá stát, který svou odpovědnost uplatňuje pomocí zdravotního pojištění. Dopravní obslužnost platíme ze zákona, dostáváme na ni peníze z daní. Na akutní zdravotní péči nedostáváme ani korunu, navíc ji nemáme definovánu v zákoně o krajích,“ uvedl Fischer (ČSSD).
Kraj oslovil obce na Jesenicku, zda by ze svých rozpočtů byly ochotny přispívat na provoz nemocnice. „Obdrželi jsme stanoviska deseti obcí a všechna byla zamítavá,“ argumentoval Fischer.
Naznačil, že v jiných krajích si nemocnice našly strategického partnera nebo šly cestou pronájmu. Návrh řešení situace v Jesenické nemocnici má předložit na příštím zasedání krajské rady.
Představitelé Jeseníku se za existenci zařízení ve městě postavili a vyzvali kraj, aby o udržení péče s představiteli nemocnice jednal. „Město Jeseník má vzhledem k obtížným podmínkám regionu omezené finanční zdroje a musí preferovat plnění vlastních zákonných povinností,“ usnesli se na svém zasedání zastupitelé Jeseníku.
„Město trvá na tom, aby nemocnice byla financována ze standardních zdrojů jako všechny ostatní nemocnice,“ doplnila starostka Jeseníku Marie Fomiczewová (ČSSD).
Ke zlepšení situace v Jesenické nemocnici by mohla přispět připravovaná zákonodárná iniciativa. Podle ní by nemocnice ve znevýhodněných oblastech dostávaly na základě smluv se zdravotními pojišťovnami za poskytnutou péči více peněz.
Tuto variantu podpořilo i město Jeseník. „V podstatě jde o zajištění nemocniční péče v řídce osídlených regionech, jako je ten náš. Vzorem by měly být takzvané malé praxe lékařů. Cílem je tento návrh dostat co nejdříve do projednávání v rámci změn zdravotnických zákonů,“ uvedl jesenický poslanec Jiří Krátký (ČSSD).