Megalomanský totalitní projekt zavinil, že na Tachovsku vyrostlo zdravotnické zařízení, pro které není využití
Planá - Jediná nemocnice na Tachovsku, která byla měsíc kvůli finančním potížím a nedostatku lékařů zavřená, začne od 1. září opět přijímat pacienty. Ale pouze na interní oddělení.
Zatím jsou v planské nemocnici dveře v lůžkové části zapečetěné. V uzavřené části je vypnutá elektřina i centrální klimatizace, nejezdí výtahy. Objekt hlídá bezpečnostní agentura. V provozu je ambulance, dětská služba první pomoci, laboratoře a podle potřeby rentgen.
Od 1. září se ale tento obraz příliš nezmění. „Otevřeme pouze interní oddělení s dvaceti lůžky. Se třemi lékaři,“ vysvětlil Kamil Kosturik, ředitel nemocnice. Post převzal na začátku léta, kdy už byla situace kritická. Chybělo jedenáct lékařů, dluh narůstal. Dosahuje už téměř jedné stovky miliónů.
Situace se výrazně zkomplikovala za bývalého ředitele Karla Lysého, který byl nedávno obviněn z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Podle státního zastupitelství za deset měsíců 2001 vyplatil neoprávněně bezmála milión korun.
Někdo říká, že byl pod tlakem lékařů. Vyšetřovatelé se budou zabývat i tím, zda neselhala kontrola okresního úřadu.
Planská nemocnice ale také doplácí na totalitní megalománii. Projekt nové budovy pochází z roku 1985. Měla podle Kosturika tvořit zázemí pro týl při „osvobozování“ západního Německa Sovětským svazem.
„Je v ní spousta sloupů, aby vydržela konstrukce, až přijde protiútok,“ dodal.
Bohužel, na začátku 90. let se za téměř 350 miliónů objekt vybudoval. Jsou v něm nevyužité prostory, čtyři rozlehlé operační sály. Předimenzované je všechno, i kotelny.
Nikdo si s tím neví rady. Podobně jako modrý pavilón v pražské motolské nemocnici, který také začínal za minulého režimu a pak narostl do obřích rozměrů, nadělá planská nemocnice ekonomům ještě hodně vrásek. „Aby byly operační sály ziskové, muselo by se v nich dělat ročně 4000 operací. Loni jich bylo 700,“ upozornil Kosturik.
Zoufalé je to podle něho zejména v porodnickém oddělení. V loňském roce mělo 330 porodů. Všeobecně se ví, že pro zachování kvality péče by jejich počet neměl klesnout pod 600.
Další osud nemocnice bude záležet na tom, jaký projekt se pro její využití vymyslí. A kdy začne někdo splácet její dluhy. Problémové zdravotnické zařízení má zachránit plzeňská fakultní nemocnice. Ministryně zdravotnictví Marie Součková rozhodla, že z Plané se stane její detašované pracoviště. Podle všeho se ale projekt zdrží.
„Naší součástí se stane, jedině když bude oddlužena. Ta podmínka je součástí dohody s ministerstvem o jejím převzetí,“ uvedla včera ředitelka plzeňské nemocnice Jaroslava Kunová.
Okresní úřad v Tachově, který je zřizovatelem planské nemocnice, se podle ní teď pokouší docílit, aby Plzeň převzala Planou téměř se všemi dluhy. „Na to by doplatili naši pacienti. My jsme bez dluhů. Bylo by nemorální, abychom je teď spláceli za někoho jiného,“ řekla.
Také ministryni Součkové vadí, že okres nepracuje na předávání nemocnice, která má zajišťovat péči pro 50 tisíc obyvatel. „Moje rozhodnutí platí. Při schůzce s vedením okresu jsme se dohodli, že se budou hledat cesty k jejímu oddlužení a dvě řešení jsme naznačili,“ dodala. Stát by podle ní dluh hradit neměl.
A chtějí vůbec místní lidé, aby nemocnice v Plané zůstala? Mladík v bufetu by do ní nešel, ani kdyby umíral. „Je tam perfektní péče,“ prohlásila žena středního věku.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 30.8.2002