Krizový štáb počátkem týdne vydal sadu dokumentů informujících širokou veřejnost o alarmujícím stavu financování českých a moravských nemocnic. Podle štábu je ohrožena až třetina nemocnic bez rozdílu velikosti či typu zřizovatele. Nemocnice začínají mít problémy s platbami dodavatelům a krizový štáb se obává, že by mohli zastavit dodávky, což by vedlo k zastavení řady provozů.
„Od počátku tohoto roku jsme poukazovaly na očekávané zničující dopady úhradové vyhlášky a zvýšení DPH. Obavy se plně potvrdily. Nemocnice v roce 2013 mají sníženy úhrady o 10 – 15 procent. Při započtení inflace a zvýšené DPH je reálný pokles úhrad přes 20 procent. Snížení úhrad nemocnicím představuje téměř 6 miliard a dalších téměř 6 miliard stát odčerpal z nemocnic zvýšenou DPH,“ připomněl mluvčí krizového štábu a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Petr Fiala.
Spekulanti v pohotovosti
Nedostatek financí vede k tomu, že se nemocnic dostávají do platební neschopnosti. Podle Petra Fialy je již běžné, že se úhrady faktur zpožďují i o několik měsíců, což následně vede ke zdražování cen zboží a služeb. Tuto situaci nemocnice řeší tak, jak již navrhoval někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger, který před rokem nemocnicím (zejména krajským) doporučoval dotovat své provozy bankovními úvěry.
Podle Petra Fialy je ale většina nemocnic již zadlužena a provoz udržují jen dalším čerpáním úvěrů, jejichž využívání je však stále dražší. V této souvislosti upozornil na rozvíjející se praxi, kdy některé finanční skupiny začaly skupovat dluhy nemocnic. „Lze očekávat snahy o vlastnické převzetí nemocnic. I významné nemocnice mohou být přivedeny do úpadku. Některé z nich již naplnily podmínky pro zahájení insolventního řízení,“ konstatoval Petr Fiala.
Obraz krize
Většina nemocnic už prý byla nucena využít téměř všech představitelných úsporných opatření, včetně snižování počtů sester a lékařů či jejich platů. Zastaveny byly také investice, nemocnice používají jen nejlevnější zdravotnické prostředky a materiály a omezeno bylo podle krizového štábu i poskytování plánované péče, provoz některých ambulancí apod. Podle představitelů nemocnic by neřešením této situace mohlo nejpozději v prosinci dojít i k omezení akutní péče.
Tyto a další důvody prý navíc vedou k výraznému nárůstu nespokojenosti zaměstnanců, jejichž narůstající pracovní stres začínají pociťovat i pacienti, což se prý projevuje rostoucím počtem konfliktů a následných stížností pacientů. „Nedojde-li ještě v letošním roce k obratu v úhradách od zdravotních pojišťoven, bude v řadě nemocnic nutný režim krizového řízení, omezení poskytovaných zdravotních služeb, další propouštění zaměstnanců a snižování mezd zbývajícím. Již dnes se nemocnice z finančních důvodů brání přijímání pacientů mimo spádové území. V případě, že dojde k omezení nebo i zastavení činnosti řady nemocnic, přesun pacientů do zbývajících povede ke kolapsu celé nemocniční sítě,“ upozornil na možný vývoj Petr Fiala.
Cesta z krize
Avizovaný odkup pohledávek zdravotních pojišťoven a přislíbené navýšení plateb za státní pojištěnce považuje krizový štáb pouze za sanování systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Nemocnice se obávají, že se tyto prostředky nemusejí dostat až k nim. Určitou míru jistoty spatřují pouze v zákonných opatřeních a změně úhradové vyhlášky.
Novela letošní úhradové vyhlášky má přinést navýšení předběžných úhrad pro zbývající měsíce roku 2013 a zmírnit vyhláškou stanovená regulační omezení pro vypořádání předběžných úhrad nemocnicím za rok 2013 a v roce 2014. Vyhláška pro příští rok by měla podle krizového štábu stanovit úhrady nemocnicím (včetně předběžných úhrad) ve výši nejméně 105 % roku 2012 a její konstrukce a znění by mělo být výrazně jednodušší a průhlednější.
Podle krizového štábu by také v budoucnu již nemělo docházet k stagnaci plateb za státní pojištěnce, což lze vyřešit jen zákonem, který by přikazoval každoroční valorizaci těchto plateb. Posledním z výčtu opatření, jež by měla zabránit opakování krize je i osvobození léků a zdravotnických prostředků od DPH.
Novela nebude, peníze ano
S požadavkem na novelizaci aktuálně platné úhradové vyhlášky štáb nepochodil. Podle náměstků ministra zdravotnictví Martina Plíška a Petra Noska vyhlášku měnit nelze, prý by to bylo v rozporu se zákonem (více viz „Krizový štáb žádá Holcáta, aby odvolal náměstky Noska a Plíška“).
Ani podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) nelze měnit způsob úhrady v letošním roce, a to jak s ohledem na platnou legislativu, tak na ekonomickou bilanci. Svaz to napsal ve svém prohlášení po společném jednání s ministrem Martinem Holcátem a jeho náměstkem Petrem Noskem. Šéfové zdravotních pojišťoven se však přesto s ministerstvem dohodli na postupu, který by nemocnice měly pozitivně pocítit již tento rok.
„Vzhledem k napjaté situaci v českém zdravotnictví, respektive v hospodářské situaci některých zdravotních segmentů, především nemocnic, se obě strany dohodly na následujícím postupu: zdravotní pojišťovny budou v maximální míře reflektovat objem skutečně poskytované péče a podle toho přizpůsobí zálohové platby, které posílají nemocnicím; v případě jednoznačné medicínské indikace předepsaných léků nebo zdravotnických prostředků nebudou uplatňovány regulační limity; pojišťovny se zavázaly promítnout do svých zdravotně-pojistných plánů podmínky úhradové vyhlášky na následující rok, aby plánovaný objem vynaložených prostředků odpovídal realitě úhradové vyhlášky,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
Rozhodující bude reálná výše příjmů
Podle SZP se ale tak už děje už nyní. „V odůvodněných případech navyšujeme jak paušál za úhradu zdravotních služeb, tak snižujeme i případné regulační srážky. Případně zvyšujeme i zálohové platby všude tam, kde je v regionu výrazný nárůst pojištěnců nebo výrazný nárůst uznaných provedených zdravotnických výkonů. Za 1. pololetí došlo tímto způsobem za zdravotní pojišťovny, sdružené v SZP ČR, k navýšení úhrad u nemocnic o téměř 9 procent oproti roku 2012,“ konstatuje SZP.
Předseda SZP Jaromír Gajdáček však upozornil na fakt, že v případě zdravotně-pojistných plánů mohou pojišťovny zapracovávat pouze takovou výši příjmů, která odpovídá úrovni plateb státu i nárůstu ostatních plateb pojistného.
„Takto věrohodné zdroje jsou zdravotní pojišťovny připraveny plánovat v souladu s metodikou do úhrad za zdravotních služeb pro rok 2014. Deklarují zároveň, že při navýšení příjmové stránky není žádný důvod nepoužít plně tyto zdroje k adekvátnímu navýšení úhrad zdravotních služeb nejen nemocnicím, ale celému systému ve všech případech, kdy je to potřebné,“ dodal Gajdáček s tím, že toto může být ovšem provedeno pouze za předpokladu skutečného navýšení příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného.