Internetové stránky ChaplainsOnHand.org, ChaplainCareforVeterans.
org a CantBelieveIHaveCancer.
org podle svých zřizovatelů poskytují terminálně nemocným duchovní útěchu, pomohou s uspořádáním záležitostí týkajících se konce života a nabízejí spirituální provázení pacientů.
Překvapivý zájem
„Pokud lidé čelí životní krizi, často se v jejich myslích objevují otázky typu: ‚Proč právě já?‘, čelí křehkosti vlastního těla, hledají odpovědi a chtějí o své situaci mluvit,“ říká reverend Eric Hall, prezident neziskové organizace HealthCare Chaplaincy Net work (HCCN), která tyto duchovní služby „na dálku“ poskytuje. Ohlas na spuštění spirituální pomoci on-line byl nečekaný – jen stránka CantBelieveIHaveCancer.
org přilákala za první čtyři měsíce svého fungování 200 tisíc unikátních uživatelů. Kaplani jsou zájemcům k dispozici 24 hodin denně.
„Lidé trpí samotou, jsou často izolovaní a duchovní podpora je něco, čeho se jim nedostává, případně bývá při léčbě zcela ignorována,“ potvrzuje reverendka Amy Stranová z HCCN. Právě osamělost byla nejčastěji zmiňovaným pojmem, který lidé hledající spirituální péči on-line skloňovali. Dalšími byly pocity viny a otázky týkající se utrpení. „Po propuštění z nemocnice zůstane řada lidí bez duchovní podpory, které se jim dostávalo během hospitalizace,“ podotýká odbornice na lékařskou etiku Lisa Andersonová-Shawová z Illinoiské univerzity. „Řada odlehlých venkovských oblastí ani nemá kostel, případně je pro mnoho lidí, kteří jsou upoutáni na lůžko, nedostupný. Navíc pro spoustu pacientů i jejich rodin žijících v malých komunitách je důležité udržet v tajnosti podrobnosti o jejich zdravotním stavu,“ dodává.
On-line návštěvy
Podle posledních průzkumů se za nereligiózní označuje pouze pětina Američanů. I to je podle HCCN důvod k co největšímu rozšíření možnosti vyhledat v případě potřeby služeb kaplana, který má výcvik umožňující těžce nemocným pacientům pomoci v otázkách smyslu života, nemoci, bolesti, utrpení či osamění – a to i mimo náboženský kontext. „V dřívějších dobách byli všichni součástí kongregace a duchovní – ať už to byl kněz, rabín nebo imám – nemocné pravidelně navštěvoval,“ podotýká reverend George Handzo z HCCN. „Ty časy jsou ale pryč, a tak jsou naše služby určeny všem, kteří sice mají to štěstí a umírají v domácím prostředí, ale bez duchovní podpory. Jak jinak jim ji zprostředkovat? Těžko můžeme kaplany posílat do všech koutů země.“ V Americe mají kaplany dvě třetiny zdravotnických zařízení. Podle údajů Institute of Medicine mají nemocnice, kde kaplani působí, nižší úmrtnost pacientů během hospitalizace a zdejší nevyléčitelně nemocní častěji volí hospicovou péči.