Hlavní město a Praha 1 se díky ústavu stanou rovnocennými členy, kteří se budou vzájemně jistit, řekla Johnová. Toto řešení umožní oběma zakladatelům společné řízení i společné likvidace. V případě zániku by se podle Růžičky nemovitý majetek vracel Praze 1 a investice hlavnímu městu. Základní teze partnerství budou zapsány v zakládacích listinách. Na rozdíl od dalších možností je takzvaný zapsaný ústav časově nejméně náročný, doplnil Růžička. Hlavní město se totiž zavázalo nemocnici převzít k 1. lednu příštího roku.
Ústav jako nezisková varianta by měl být výhodnější než akciová společnost nebo společnost s ručením omezením. Bude možné volně určit výši nájemného pro příspěvkovou organizaci Na Františku, jinak by se podle jejího ředitele Martina Ježka musel nájem řídit tržní cenou.
Členové výboru z opoziční ODS Tomáš Kaštovský a Petr Fifka vznesli nad tímto návrhem pochybnost. Variantu považují za zbytečně složitou. Podle Kaštvoského by Praha 1 mohla být nadále vlastníkem nemovitosti a hlavní město by na ni přispívalo. "Hledáme trvalé řešení," řekl starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha Sobě) s tím, že nelze nastavit dotační program třeba na 50 let dopředu. Hlavní město je podle něj vhodnějším provozovatelem nemocnice než městská část.
Záměrem magistrátu je rozšířit zdravotnické služby v Nemocnici Na Františku. Měl by zde vzniknout například urgentní příjem a lůžka ARO. Záchranná služba by tu měla mít výjezdovou základnu.
Nemocnice Na Františku byla na konci 18. století největším zdravotnickým zařízením v Praze. Patří mezi přední pracoviště v léčbě rakoviny prsu nebo ortopedie. Nemocnice má 113 lůžek akutní péče a 46 lůžek následné péče. Zařízení po dlouhé době není ve ztrátě, naopak eviduje zisk zhruba 21,5 milionu korun, uvedl ředitel nemocnice David Erhart.