České zdravotnictví se řídí zákonem č. 48/ /1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Od svého vzniku v roce 1997 už byl dvanáctkrát novelizován. Dalších téměř dvacet pokusů o jeho úpravu v Parlamentě zkrachovalo. Paragraf, který do zákona prosadila Eva Fišerová hned v roce jeho vzniku, je bodem sváru při každé novelizaci. Nicméně ani nyní se ho poslancům nepodařilo ze zákona dostat. A tento paragraf zní: „Pojištěnec má právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči ani v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu.“
Eva Fišerová paragraf obhajuje: „Hlavním důvodem byla snaha zamezit výběru různých poplatků, k jejichž placení měl být pacient nucen. Česká lékařská komora navrhovala, aby lékaři od pacientů vybírali příspěvek na provoz či dovybavení ordinace, čekáren nebo poplatek za zavedení karty. Tedy za něco, co sice není přímo zdravotní péčí, kterou ze zákona hradí pojišťovna, ale co s péčí souvisí.“ Podle ní pacient, který je v okamžiku nemoci vůči lékaři v nevýhodné situaci, nemá platit něco, na co by si lékař a zdravotnické zařízení měli vydělat z běžných výnosů.
David Rath, prezident ČLK, upozorňuje, že lékaře k vybírání doplatků donutilo to, že platby od pojišťovny nestačí na krytí nákladů na zdravotnický materiál, platy personálu, režii a investice do vybavení. Podle něj by se už nemělo vycházet z nějakého fiktivního bodu, ale kalkulace za zdravotnickou péči by měly být přímo v korunách. Pak by šlo oddělit cenu výkonu od ceny materiálu.
Zuzana Roithová (KDU-ČSL) shrnula názory za senátory, kteří navrhli zrušení diskutovaného paragrafu. Senátorka je zřejmě smířena s dnešní (údajně protizákonnou) praxí, chce ji vlastně jen legalizovat. A nastavit jí řádné mantinely.
„Zdravotnické zařízení by mělo být oprávněno přijímat platby od pacientů v případech, kdy pacient výslovně žádá o poskytnutí dražší varianty péče. S tím, že bude jasně informován o všech variantách možné péče. Včetně příslušných cenových relací,“ řekla Roithová. O všem by podle ní měly být vedeny řádné dokumenty. Jenže Jiří Suttner za VZP tvrdí, že to vše je klidně možné i dnes.
Ivan David, poslanec za ČSSD, upozorňuje, že paragraf může klidně v zákonu zůstat, jen by bylo zapotřebí vypracovat seznam péče plně hrazené z pojištění a péče hrazené částečně. Seznam včetně cen by měl podle něj být veřejně přístupný např. na internetové stránce VZP.
Milan Cabrnoch, poslanec za ODS, hlasoval pro zrušení sporného paragrafu. Pak by si prý pacient prostě připlatil na to, co by si vybral.
Ekonom, 14.3.2002