Chcete prosadit rovný přístup ke zdravotní péči. Znamená to, že v tomto směru u nás existují rozdíly?
V našem zdravotnictví existuje vinou špatné legislativy mnoho paradoxů, které nikdo neřeší. Například rozdílné úhrady za zdravotní péči. Třeba nemocnice v Ostravě dostane za operaci žlučníku pětadvacet tisíc korun a nemocnice v Praze o dvacet tisíc více. Pokud přispíváme na zdravotnictví všichni stejně, nevidím důvod, proč je takový rozdíl ve výši úhrad. Dalším paradoxem je systém fungování zdravotních pojišťoven v souvislosti se vstupem do Evropské unie.
Pokud českého občana léčí český lékař, kterému se nepodařilo uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou, zaplatí si pacient ošetření z vlastní kapsy, nebo ho bude dotyčný lékař léčit zdarma. Když ale téhož občana léčí doktor v kterékoliv jiné zemi unie, zdravotní péči uhradí pacientova zdravotní pojišťovna i přesto, že zahraniční lékaři nemají s českými zdravotními pojišťovnami uzavřené smlouvy. Český občan je tak ve své zemi diskriminován.
Tři roky máte pověření České lékařské komory k zastupování
na dohodovacích jednáních se zdravotními pojišťovnami o cenách zdravotní péče. Proč jste se nepokusila tento názor prosadit z této pozice už dříve?
Česká lékařská komora iniciovala několik novel zákonů, které by tento problém upravovaly. Bohužel nemáme potřebné pravomoci a byli jsme smeteni. Došla jsem k závěru, že změny je možné prosadit jen tehdy, pokud mezi zákonodárci člověk sedí.
Vaši protivníci z řad sociální demokracie bombardují veřejnost prohlášeními a billboardy, v nichž chtějí zastavit kupčení s nemocnicemi. Myslíte si, že se u nás s nemocnicemi kupčí?
Jsou to laciná, populistická hesla sociálních demokratů před volbami. Chtějí v lidech vypěstovat nedůvěru v privátní zdravotnická zařízení. I proto jsem připravila v naší poliklinice den otevřených dveří, aby se lidé mohli podívat, jak to v takové soukromé poliklinice vypadá a jakou péči u nás dostanou. Byla to vláda sociálních demokratů, kdo rozhodl o převedení zadlužených státních nemocnic na kraj, nechala je máchat se v dluzích. Sama přitom neví, jak s nimi i s celým systémem dál naložit.
Jste také dětská gynekoložka. Co si myslíte o návrzích zákonů, podle kterých by mohly už čtrnáctileté děti legálně zahájit svůj sexuální život?
Nesouhlasím s tím. Kromě jiného i proto, že čím dřív začne žena sexuálně žít, tím dříve jí hrozí rakovina děložního čípku.
Osm let jste byla členkou KSČ. Teď prosazujete pravicové názory. Jak vysvětlujete svůj přerod?
U komunistů jsem byla proto, že mě k tomu vedli moji rodiče. Otec je dodnes přesvědčený komunista. Ale vycházím s ním. Často si i na mé kapitalistické kopírce kopíruje materiály pro KSČM. A smějeme se tomuto rozložení politických sil v rodině. Komunisté však podporují průměrnost a dělají všechno pro to, aby udupali individuality. Proto nemůžu být s nimi na jedné vlně. Jsem solidární, mám sociální cítění, ale všechno má své meze.
Mirka Chlebounová, Moravskoslezský deník