OTÁZKA: Jako kluk jste chodíval za tatínkem do práce, byl tehdy laborantem na bratislavské farmaceutické fakultě. Odtud pramení váš vztah k chemii, biologii a – nezlobte se – lektvarům a mastičkám? Zejména to poslední totiž zlé jazyky dermatologům rády přisuzují…
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Tehdy jsem přece ještě netušil, že budu dermatolog! Pravda ale je, že mě už na střední škole hodně bavily přírodovědné předměty. Lidé si většinou vybírají povolání, které vídají ve svém okolí, a mají i nějakou představu o výsledcích té činnosti. A o práci lékaře jsem takovou konkrétní představu měl, tušil jsem, co se v téhle profesi asi tak dělá. I proto jsem šel studovat medicínu.
17.7.2012 15:02:03
OTÁZKA: Po promoci jste musel na rok narukovat. Za společného státu bývalo zvykem posílat brance ze Slovenska na vojnu do Čech a naopak, pokud možná co nejdále od domova. Byl to i váš případ?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Posílat kluky z Čech na Slovensko a Slováky do Čech na vojnu, to tak opravdu bývalo. Možná šlo i o dozvuk prvorepublikové snahy vyrobit československý národ… K tomu jsem zrovna já nebyl vhodný adept, v té době už jsem byl ženatý. Ale poslat mě od manželky pár set kilometrů pryč, to se tehdy patřilo. Vojnu jsem si odkroutil jako vojenský lékař u tankistů v Týně nad Vltavou a pak v Jistebnici. Tam to bylo dokonce PTZD – přísně tajné, zvlášť důvěrné! Ten vojenský útvar i jeho tajné raketové zaměření zrušili. Ale bylo to tam skutečně přísné. Téměř nic se nesmělo psát a vše se evidovalo. Takže si po těch letech pamatuji i číslo své pistole, 05866.
17.7.2012 15:02:03
OTÁZKA: V té době, na konci 70. let, se absolventi lékařských fakult snažili dostat především na operativní obory. Proč vaše volba padla na dermatovenerologii?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Ona to tehdy byla spíš záležitost životních okolností než případných úvah nad tím, co by mě asi tak nejvíc zajímalo. S manželkou, dětskou lékařkou, jsme po absolvování medicíny hledali někde společně zaměstnání. Z Bratislavy byla nejbližší možnost, která se nám naskytla, v nemocnici v Malackách. Já tam nastoupil na kožní oddělení. Ale vůbec si na tu náhodu nestěžuji! S tím, jak jsem do dermatologie pronikal, mě hodně chytila – a dodnes mě drží.
17.7.2012 15:02:03
OTÁZKA: V roce 1989 jste přešel do Přírodních léčebných lázní Smrdáky. Svůj v češtině i ve slovenštině ne právě lichotivý název jim vysloužil pach sirovodíku v místních pramenech. Léčilo se tu jimi odjakživa?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Smrdáky jsou známé jako přírodní léčivé lázně už velmi dlouho. Jejich novodobá historie ale začala až v 50. letech, kdy tu byly provedeny výzkumné vrty a rozbory vody. Ono celé Československo bylo známé lázeňstvím. Na vědecké bázi se jím zabývaly výzkumné balneologické ústavy. Postupně se zlepšovaly vyšetřovací, laboratorní i všechny ostatní podmínky. Empiricky zjištěné poznatky ale samozřejmě byly k dispozici už dříve. Sirovodík, který se používá u nás, má vliv na kožní nemoci a má imunologický význam. Toho, že odebíráním kyslíku bakteriím je sirovodík účinný i proti infekcím, využívali už vojáci po bitvě u Slavkova, sirnatými prameny si léčili utrpěná zranění.
17.7.2012 15:02:03
OTÁZKA: S jakými potížemi pacienti do vašich lázní nejčastěji přijíždějí a co je ve Smrdákách základem terapie?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Indikace léčebných lázní Smrdáky jsou neinfekční kožní nemoci, ať už lupénka, akné, atopický ekzém či jiné formy ekzémů a také všechny chronické kožní nemoci z povolání. Léčíme rovněž onemocnění pohybového systému. Balneoterapeutická léčba je komplexní. Jde o působení sirovodíkové minerální vody, přírodní helioterapie nebo fototerapie s lokální dermatologickou léčbou, dietou, elektroterapií, masáží, působením léčivého bahna…
17.7.2012 15:02:03
OTÁZKA: Asi není náhoda, že vy sám se prakticky i teoreticky hodně věnujete léčbě lupénky. Jaký je princip působení minerální vody s obsahem sirovodíku na tuto chorobu?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Co se týče právě lupénky, balneoterapie v sirovodíkové minerální vodě dává dobré předpoklady pro úspěšnou léčbu kožních i kloubních projevů psoriázy a dlouhé období bez projevů onemocnění. Protizánětlivé a antiproliferativní účinky sirovodíkové minerální vody při terapii lupénky, ekzémů a dalších dermatóz jsou způsobené vlivem sirovodíku na cytokinové receptory na povrchu buněk. Tyto účinky sirovodíkových minerálních koupelí se tedy vysvětlují nespecifickým vlivem sirovodíku na cytokinové receptory (ve smyslu snížení jejich počtu a změny jejich struktury) na povrchu buněk, přičemž jde na receptorové úrovni o účinky srovnatelné s použitím cyklosporinu, dithranolu nebo UV-B. My při léčbě využíváme také kombinaci fototerapie a balneo-terapie, balneofototerapie, s využitím umělých zdrojů UV-B. Zároveň je při použití sirovodíkových koupelí i sekundární preventivní účinek, takže recidiva nemusí vzniknout tak často jako například po odeznění účinku lokálních kortikoidů. Výsledkem komplexní léčby je průměrná doba remise kožního nálezu a kloubních obtíží po léčbě u nás v trvání asi 8 měsíců i déle.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: Hovořil jste o biologických účincích síry. Je při balneote-rapii lupénky důležitá i jiná minerální látka?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Samozřejmě, zajímavá je v této souvislosti například role magnézia. Tento minerál má důležitou úlohu v metabolismu buňky. U psoriatiků se v šupinkách kůže i v séru zjistil deficit hořčíku, markantní byl u akutních případů v eruptivní fázi. Méně magnézia mají pacienti s lupénkou zhoršující se v létě po insolaci.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: Na jak dlouho se k vám jezdí?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
To záleží na indikaci. Pobyt u nás bývá měsíční, dříve to bývalo i déle. Obecně tu platí přímá úměra. Čím delší balneotera-pie, tím lepší bude výsledek, ale i delší její působení. Doba trvání remise ovšem závisí i na životním režimu pacienta po návratu z lázní. Z dlouhodobého hlediska nám jde o celkové přeladění imunitního systému, přetrvávání zvýšené odolnosti organismu a prevenci recidiv. Od jedné pojišťovny k nám jezdily ekzematické děti na tři týdny, od druhé na čtyři a od třetí na pět. Sledovali jsme u nich pomocí indexu SCORAD působení terapie a na malém souboru srovnávali výsledky po prvním, druhém a třetím týdnu a zdálo se, že velký rozdíl po čtvrtém a pátém není markantní. Ale děti, které u nás pobyly pět týdnů, se vyléčily kompletně. Když jsme pacienty vyšetřili za rok, zjistili jsme, že děti, které jsme léčili tři týdny, byly bez potíží průměrně asi 5,4 měsíce, u dětí po čtyřtýdenní léčbě to bylo 6,6 měsíce, po pětitýdenní léčbě 8,1 měsíce a déle. Je tedy vidět, co udělá už týden léčby - pro pacienta, který trpí atopickou dermatitidou, nejen dětského, je velký rozdíl, jestli bude mít klid půl, nebo tři čtvrtě roku.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: Dvanáctým rokem jste primářem, ale celkově pracujete jako lékař ve Smrdákách více než dvacet let. Co se za tu dobu zásadně změnilo?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Změnilo se sice hodně, ale to nej-podstatnější, zaměření našich lázní, zůstalo stejné. Smrdáky jsou na západním Slovensku. V roce 1989 byly ve středu republiky, teď jsou na jejím kraji. Česká republika je ale blízko a jsou z ní dobře dostupné. V celém Československu tehdy žilo 10 milionů Čechů a 5 milionů Slováků a pravidlo 2:1 platilo i pro zastoupení léčených pacientů. Tak vysoký podíl už čeští pacienti v našich lázních netvoří, ale léčí se jich u nás stále hodně. Máme smlouvy s českými zdravotními pojišťovnami, pacienti s lupénkou a s ekzémy k nám mohou jezdit na léčení.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: Nejen že léčíte pacienty lázní, ale také hodně píšete, přednášíte a předáváte svoje profesní zkušenosti. Vychováváte si už své nástupce?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
To je povinnost každého lékaře, je to i součást Hippokratova slibu. Přece ani moje generace tu nebude věčně! I mě kdysi tento obor někdo naučil, i my tedy ukazujeme mladým, jak se to dělá. Mě tenhle obor baví, tak své znalosti předávám dál - dělám to rád a snad i úspěšně. Ono ne nadarmo se říká, že jen ten, kdo sám hoří, zapaluje. Je pravda, že my jsme se v praxi kdysi setkávali se zcela jiným spektrem diagnóz. Když jsem začínal, na kožních odděleních nemocnic nebo v dermatologických ambulancích nebyla lupénka příliš častou diagnózou. Snad nejčastěji to tehdy bývaly bércové vředy, ale viděli jsme i spoustu jiných onemocnění kůže. Tady v lázních se s tak širokou varietou diagnóz kožní lékař běžně nesetká, například bércové vředy tu nejsou téměř vůbec. U nás má zhruba polovina pacientů lupén-ku a druhá polovina ekzém.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: Píšete také učebnice, což je činnost, do které se z různých důvodů odborníkům zpravidla moc nechce...
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Já píšu velmi rád. Baví mě vymýšlet a psát populární i odborné publikace, těší mě formulovat myšlenky a přemýšlet nad textem i z hlediska jeho sdělnosti. Text, který má něco dát, musí být zajímavý a srozumitelný pro ty, pro něž je určen. S touto představou jsem napsal například i učebnice pro budoucí kosmetičky - dozvědí se z nich vše, co potřebují vědět o kůži. Učebnice je zajímavé psát i proto, že se používají mnoho let, a tak si při jejich tvorbě musíte uvědomit, které informace jsou pomíjivé, co je pouze přechodný jev.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: Jak ale zajistit, aby text byl opravdu zajímavý a sdělný?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Mám vlastní metodu testování, jestli to, co jsem napsal, je zajímavé a poutavé. Je to test na mé manželce. Ona chodí brzy ráno do ordinace - a když jí pak čtu večer v devět něco, co není zajímavé a dobře napsané, prostě to nevydrží poslouchat a usne. Ale vážně... Baví mě také hrát si se slovy a dávat jim další významy, hledat nuance. Ve své odbornosti pomáhám mladým kolegům učit se jak psát různá pojednání i články. Je důležité to umět. Problém je třeba i napsat správně abstrakt, aby to nebylo víceméně náhodně vybraných pět vět, ale opravdu poselství a jádro vašeho sdělení. Psaní odborných textů mě přivedlo také k fotografování, protože potřebuji obrazovou dokumentaci. Po letech až k poloprofi zrcadlovce. K tomu výkonný blesk, teleobjektiv, makroobjektiv, pevné sklo, zpracování fotek, tiskárna. Kvůli psaní, focení i hudbě jsem se také naučil dobře ovládat počítač, obrovsky mi urychluje práci. Skvělý pomocník je to rovněž při vyhledávání informací. Rád dělám i osvětu přednáškami, a to nejen ve Slovenské der-matovenerologické společnosti, ale i pro pacienty v lázních. Netěší mě schovávat se někde v tichu a klidu.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: Odkud na to všechno čerpáte energii?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
To, co dělám, jsem si vybral jako svoje povolání. Je to pomoc tisícům pacientů. Myslím, že jejich osud není lehký a někdy je to pro ostatní těžko představitelné. Obecně není příliš v povědomí, že lupénka nejen výrazně zhoršuje kvalitu života, ale může i zkracovat jeho délku. Psoriatic-ký zánět totiž zvyšuje riziko vzniku a rozvoje onemocnění srdce a cév. Těžká a zanedbaná lupénka je proto spojená s vyšším rizikem úmrtí.Mně velmi pomáhá, že se sám stále učím. Když lékař nějakou dobu nestuduje, možná to nepozná nikdo, ale pokud by jeho vědomosti stagnovaly dlouho, poznají to i pacienti. Chce to učit se a psát. Přednášky i články. Ale že bych nedělal nic jiného? Baví mě i muzika, vyrůstal jsem s Beatles, pokračoval přes Led Zeppelin a Deep Purple až po dnešní hudbu. V klasice jednoznačně vítězí Verdi.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: A kde beru energii?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Fotografování i hudba jsou sice mými velikými koníčky, ale věnuji se jim, jenom když mám čas a když mě to baví. Spíše bych se zeptal, kde berou chuť a energii zaměstnané ženy na své povinnosti doma a na děti všeho věku. A to se odložit nedá.
17.7.2012 15:02:04
OTÁZKA: Při čem si ještě dobře odpočinete krom hudby a fotografování?
ODPOVĚĎ:
prim. MUDr. Ján Lidaj
Pobytem na chalupě. A taky rád píšu veselé texty. S těmi našimi blízkými jazyky je to někdy legrace, jakmile se začnou plést dohromady. Když jsem byl na vojně, do ordinace mi přišel pacient s vysokou horečkou. Potřeboval jsem ho nechat odvézt sanitkou do nemocnice a bál se, aby mi v ní neprochladl, kdyby ji poslali nevytopenou rovnou z garáže. Přeřekl jsem se a nařídil, aby sanitku poslali vykouřenou...
17.7.2012 15:02:04