PRAHA - Různými poruchami spánku trpí ve světě 30 až 40 procent dospělých, přičemž více jsou postiženy ženy a starší lidé. S krátkodobou poruchou spánku se však setkalo téměř 95 procent populace. Vědci prokázali, že většina nespavců trpí více symptomy současně - obtížně usínají, často se budí. Méně objasněný je ale fakt, že až pět procent lidí v civilizovaném světě trpí nadměrnou denní spavostí, řekl včera ČTK Karel Šonka z pražské neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Nadměrná denní spavost je ze sociálního hlediska snášena hůře než nespavost a má vliv na soustředění, pracovní výkony, nemocnost,“ dodal Šonka. Denní spavost vzniká většinou tehdy, když je spánek v noci nekvalitní. Protože se některé choroby projevují pouze v průběhu spánku, má nespavost vliv i na celkovou kvalitu života.
Nespavost zvyšuje pravděpodobnost onemocnění trávícího ústrojí, bolesti hlavy, krku a zad. U postižených nespavostí je čtyřikrát vyšší pravděpodobnost vzniku deprese a úzkosti a výrazně vyšší pravděpodobnost návyku na alkohol. Nespavost je také příčinou snížení imunity. Poruchy spánku jsou zodpovědné za 35 až 50 procent dopravních nehod.
Ve spánku prožije průměrný člověk osminu života. Za posledních 100 let se zkrátila průměrná doba spánku o jeden a půl hodiny. „Z biologického pohledu je to velmi významné a odborníci si lámou hlavu, jestli to nebylo pro člověka příznivé. Hledají se například souvislosti s prodloužením délky života,“ uvedl odborník.
Více než 60 procent pacientů trpí nespavostí každý den. U asi poloviny postižených ustoupí obtíže spontánně, u každého desátého ze sta obtíže přetrvávají a vyžadují péči lékařů. Za posledních pět let užívá v ČR každý den 20 osob z tisíce nějaký lék proti nespavosti.
Dobrý spánek by měl trvat přibližně sedm až devět hodin. Podle Šonky by měl být správně načasovaný v rámci 24 hodinového rytmu a spát by se mělo v noci. Důležité také je spánek nepřerušovat.
ČTK