Podle Engela se přes 3800 nemocničních lékařů, kteří podali ke konci roku výpověď, zatím nedočkalo od ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) jediného konstruktivního návrhu řešení současné mimořádné situace.
Na místo toho prý jen představuje různé „krizové plány“, jejichž cílem je podle Engela zajistit lékařskou péči bez lékařů.
Heger ve středu oznámil, že větší počet lékařů hodlá odejít z 59 nemocnic. Kdyby všichni naplnili své hrozby, spadne počet lékařů na stav před deseti lety a akutní péče nebude ohrožena. V případě nutnosti se ministr dohodl na pomoci ambulantních specialistů.
Lékařům z nemocnic slibuje přidat v budoucnu z peněz, které hodlá ušetřit uvážlivým nákupem techniky. Podle vedení nemocnic někteří lékaři své výpovědi stáhli.
Rozhořčení lékařů a nespokojenost s vývojem situace potvrdil Pavel Vávra, který je jednou z tváří kampaně. Podle něj se lékaři v řadě nemocnic místo snahy o nalezení řešení setkali pouze s nátlakem, zastrašováním a uplácením.
Proto zvažují, že kromě pracovní smlouvy vypovědí i dohody o pracovní činnosti. Na základě těchto dohod mohou sloužit přesčasové hodiny. Tyto dohody mají výpovědní lhůtu dva týdny. Zaměstnavatelé tak ztratí možnost, jak donutit lékaře k práci přesčas. „Reálně tak hrozí, že péče v nemocnicích, kde lékaři dohody vypoví, zkolabuje již na začátku února,“ upozornil Vávra.
S růstem počtu výpovědí a s tím, jak se blíží 1. březen, kdy vyprší lékařům výpovědní lhůta a přestanou chodit do práce, přestávají obyvatelé nemocniční lékaře podporovat. Aktuálně je podle internetového průzkumu SANEP podporuje jen třetina obyvatel, ačkoli na počátku jejich protestu před devíti měsíci to bylo 74 procent.
Odbory chtějí pro lékaře 1,5 až trojnásobek průměrného platu v zemi. Teď mají lékaři v nemocnicích v průměru kolem 50.000 korun i se službami a přesčasy, chtějí zhruba 70.000 korun základního platu.