Nemoc u dětí vzniká mnohdy náhle. Ráno je ještě jako rybička, odpoledne už má teploty. Lékař sice konstatuje jen nastydnutí a rýmu, ale nepomohl by více penicilín?
„Naštěstí dnes už tento tlak ze strany rodičů není tak velký,“ informoval nás Ivan Novák, přednosta pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. „Studie potvrdila, že pouze 16 procent dětí, které přijdou k dětskému lékaři, odchází s antibiotiky. Existuje totiž na 200 různých bacilů a pouze na pět z nich antibiotika zabírají.“
Ve srovnání s dospělou populací je konzumace léků dětmi mnohem nižší. Téměř čtvrtina pacientů dostává antibiotika, i když ne vždy je potřebují. V čase sezony chřipek a nachlazení je lékař pod tlakem a raději předepíše něco jiného než jen aspirin a kapky.
“ Já osobně neuznávám homeopatika, ale fytofarmaka, což jsou léky z rostlin, považuji za spolehlivá,“ dodává Novák . “ Jsou z přírodních látek léty prověřených.“
Ve své ordinaci má Ivan Novák jednoho pomocníka, který mu pomáhá v rozhodování, zda nasadit antibiotika či nikoliv. Je to C-reaktivní protein. Z kapky krve dokáže za několik minut určit, zda jde o virovou nebo bakteriální infekci. Takový objektivní pomocník dokáže přesvědčit i ty nejbojovnější rodiče. “ Neučte děti polykat prášky jako bonbony,“ doporučuje Novák. “ Chce to zdravou výživu a léky jen tehdy, když dítě stůně.“
Marta Pavlicová, Večerník Praha, 25.3.2002