na něhož lékař péči deleguje.
Obě sdružení praktiků připravují systém, v němž se dohodne několik lékařů, že se vystřídají v poskytování pohotovostních služeb. Pečovat však budou pouze o své registrované pacienty. Tento systém v žádném případě nemá nahradit státem organizovanou a garantovanou LSPP, řekl P. Neugebauer. Zamýšlená služba, pro kterou se pacient může rozhodnout dobrovolně, by mohla být jakožto nadstandardní placena pacienty.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů (SPL) Václava Šmatláka praktici nabídnou nadstandardní pohotovostní služby po splnění tří podmínek:
Musí být určena finanční odměna. Pohotovost je značnou časovou zátěží a je spojena se stresovými situacemi.
Musí se zamezit zneužívání služeb, a to nejspíše finanční bariérou. Návrh komory na stanovení poplatku v řádu desetikorun V. Šmatlák označil za „bohapustý nesmysl“. Podle místopředsedy SPL Zdeňka Hamouze se např. v Rakousku platí za návštěvu v rámci pohotovosti 2000 šilinků.
Musí být vyřešeno, jak se v tomto systému bude zacházet s pacientem, který není registrován u žádného ze zúčastněných praktických lékařů.
Nebudou-li splněny tyto podmínky, praktičtí lékaři na sebe odmítají převzít odpovědnost státu a zamýšlená nadstandardní pohotovost bude fungovat paralelně s LSPP, řekl V. Šmatlák.
Místopředseda SPLDD Milan Kudyn 17. dubna uvedl pro ČTK, že „namísto dosavadních centrálních pohotovostí, v nichž slouží i lékaři z jiných regionů, navrhují praktičtí lékaři systém sedmidenní péče o registrované pacienty. V něm by se několik ambulantních lékařů domluvilo a vždy jeden by v noci a o víkendu poskytoval péči i pacientům kolegů“. Toto prohlášení je v rozporu s oficiálním stanoviskem SPLDD. Jeho předseda Pavel Neugebauer proZdraví.Euro.cz mj. uvedl, že věkový průměr praktických pediatrů je 51 let a převažují mezi nimi ženy, a vyjádřil pochybnost, zda je možné na ně přenést takové břemeno. „V současné době je naprosto nereálné, aby pohotovostní služby fungovaly tak, jak je uvedeno ve zprávě ČTK,“ prohlásil předseda SPLDD.
Martin Tarant