„Problematika neurogeneze není novým tématem – schopnost dospělého mozku vytvářet nové neurony byla popsána již v šedesátých letech minulého století. S rozvojem nových metod molekulární biologie a morfologie došlo k obrovskému vzestupu zájmu o tuto problematiku a zároveň byly získány nové poznatky o významu postnatální neurogeneze v řadě fyziologických i patologických procesů. Velká pozornost je věnována roli postnatální neurogeneze ve vzniku některých neuropsychiatrických onemocnění. Řada prací základního výzkumu prokazuje souvislost mezi potlačením neurogeneze a poškozením paměti či sníženou neurogenezí a změnami chování v animálních modelech deprese. Koncem devadesátých let byla na modelech epilepsie, vyvolané u laboratorních zvířat, popsána možná souvislost mezi změnami neurogeneze a vznikem záchvatů. U laboratorních zvířat je jako epileptogenní inzult, tedy spouštěč procesu vedoucího ke vzniku epilepsie, nejčastěji používán status epilepticus, který akutně vede k výraznému nárůstu neurogeneze v hipokampu. Z důvodů výrazných změn prostředí však dochází ke špatné migraci těchto buňek a vzniku takzvaných ektopicky umístěných neuronů, které se integrují do hipokampální neuronální sítě. Výsledky mnoha studií prokazují souvislost mezi těmito ektopickými neurony a tíží epilepsie,“ uvedla docentka Kubová. Otázce, zda podobný proces probíhá i v lidském mozku, bylo věnováno jedno z odborných kongresových sympozií.
Potenciál pro nové léky
Opakované epileptické záchvaty mohou mít souvislost s rozvojem neurodegenerativních procesů v mozku. V budoucnu by tak mohl být objasněn například vztah mezi kognitivním poškozením a epilepsií. „Dlouhodobé animální studie ukazují, že po určité době trvání onemocnění epilepsií se sníží počet nově vznikajících neuronů, popřípadě záchvaty negativně ovlivní jejich funkci,“ řekla docentka Kubová.
Neurogenezi již v současnosti pozitivně ovlivňují některá psychofarmaka. Například u modelů deprese byl potvrzen příznivý vliv antidepresiv na vznik nových neuronů a předpokládá se, že zvýšení neurogeneze může být jedním z možných mechanismů antidepresivního účinku těchto látek. V případě epilepsie se nabízí možnost snížení či potlačení vzniku ektopických neuronů jako jedné z nových cest k zabránění rozvoji tohoto onemocnění. Naopak prevence snížení neurogeneze v chronických stadiích onemocnění může přispět k předcházení vzniku kognitivních poruch či některých psychatrických komorbidit epilepsie, protože odborníci předpokládají, že existuje společný patofyziologický základ pro rozvoj některých psychiatrických a neurologických onemocnění. „Předpokládáme, že u lidí se mohou v rozvoji některých forem epilepsie uplatňovat obdobné patofyziologické mechanismy jako u laboratorních zvířat. Oblast neurogeneze by pak byla jedním z potenciálních cílů pro vývoj nových léků v epileptologii. „Zatím jsme však teprve na začátku a od případného budoucího uplatnění uvedených poznatků v klinické praxi nás dělí desítky let,“ uzavřela Hana Kubová.