Ptali jsme se na ministerstvu zdravotnictví, jaký mají názor na koncepci zdravotnictví Středočeského kraje. „Koncepce zdravotnictví Středočeského kraje, napsali nám, „byla předána na ministerstvo zdravotnictví téměř rok po ujednaném termínu zpracování do 30. června 2003 na jednání paní ministryně s hejtmany krajů dne 3. června 2003.“
Z velké části se jedná o popis platných právních předpisů. Uváděná legislativa není vyčerpávající - například chybí zákon o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ke kterým má kraj zákonné povinnosti.
Rozsah samostatné působnosti nevyčerpává všechnu odpovědnost kraje - například rozhoduje o investičních záměrech u zdravotnických zařízení, které zřizuje kraj apod. Z analýzy uváděných dat provedenou MZ vyplývá, že jsou odlišná data v Koncepci kraje a relevantními údaji ÚZIS, se kterými pracuje MZ.
Na ministerstvu si asi spletli šanon
Prostřednictvím hrůzostrašné češtiny ministerských úředníků jsme se dozvěděli, že koncepce snad prý měla být původně „zfouknutá za necelý měsíc, že je to z velké části popis právních předpisů, uváděná legislativa není vyčerpávající a že data Středočechů se liší od údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZSI).
Jenže koncepce zdravotnictví ve Středočeském kraji je o něčem úplně jiném. Na ministerstvu si asi spletli šanon.
Může to vypadat jako marginální věc, ale jde o vážný problém. Selhání komunikace stojí v pozadí řady svízelí, neúspěchů, ba katastrof. My o voze, oni o koze se tomu říká.
Na ministerstvo zdravotnictví si v této souvislosti stěžuje kdekdo. I „vlastní“ lidé. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach už to nevydržel a řekl o koncepci českého zdravotnictví, kterou ministryně Marie Součková nutí do vlády, že není zralá na projednání. Rozumějme tomu tak, že tam není to, co vláda od paní ministryně požaduje.
Za této situace leží na stole koncepce Středočeského kraje. Zdaleka nejde o výčet statistických údajů. Na těch naopak dost bazíruje ministerstvo, ačkoliv musí samo vědět, že jejich vypovídací schopnost je omezená. Byť by byla ta údajně relevantní čísla z ÚZIS.
Návrh zdravotnické koncepce Středočeského kraje obsahuje jasné sdělení: chceme to dostat tam a tam. Chceme z některých nemocnic udělat akciové společnosti, jiné nabídneme k pronájmu nebo k prodeji.
Na rozdíl od ministerských úředníků si toho všiml poslanec Jozef Kubinyi (ČSSD), jeden z potenciálních nástupců Marie Součkové v ministerském křesle.
„Iniciativu převést v krajích nemocnice z příspěvkových organizací na soukromé subjekty vidím jako negativní, říká. „Soukromý kapitál mi vůbec nevadí, ale v této situaci v rozsahu dvaceti až třiceti procent. Jeho jednoznačným cílem je zisk. Praktickým příkladem může být privatizace vodovodů a kanalizací nebo energetických podniků.
Proto nemůže být ve zdravotnictví v kraji zastoupen z devadesáti nebo sta procent. Rozprodat síť nemocnic není složité. Ovšem při přechodu do soukromých rukou se budou preferovat lukrativní zařízení, jako například kardiologie, kardiochirurgie nebo gynekologie.
Je to sociálnědemokratický postoj, jak má být. Odlišný od pravicové, liberální pozice Občanské demokratické strany, založené na neviditelné bílé ruce trhu a tržních formách organizace podnikatelských subjektů ve zdravotnictví. Ale je to věcný názor.
Šaptná komunikace
Na takové úrovni lze diskutovat, dokonce se hádat. S ministerstvem zdravotnictví moc ne. Jeden z představitelů Svazu zdravotních pojišťoven České republiky to kdysi vyjádřil docela výstižně: „Velice jsme oceňovali, že s námi paní ministryně hovoří. Za jejích předchůdců to nebývalo běžné. Když ale pominula ta první radost, všimli jsme si, že nás asi ani neposlouchá. Neříkám, že je to horší, než když si na vás někdo ani neudělá čas. Efekt to má ale stejný.
Pokud bude mít středočeská ODS dost rozhodnosti a politické odvahy, začne svou koncepci rychle uskutečňovat. Silný zájem uvnitř strany na tom, zdá se, je.
Ministerské dobrozdání k tomu nepotřebují. A souhlas opozice v krajském zastupitelstvu také ne. Existuje řada racionálních důvodů pro to nedělat z nemocnic obchodní, akciové společnosti. Stejně tak je ale řada racionálních důvodů pro to, aby nezůstaly příspěvkovými organizacemi. Zlatá střední cesta zatím není, a jak to vypadá, ještě dlouho nebude.
Klaus: problém zdravotnictví není ani definován
Prezident Václav Klaus, pozván kdysi redakcí týdeníku EURO na mítink POEM, uvedl, že zatímco v penzijním systému byl už problém alespoň definován, ve zdravotnictví se nerýsuje ani to.
Jak bude krásné, až nakonec všichni zainteresovaní a moudří dají hlavy dohromady, budou přemýšlet, počítat, vymýšlet a nakonec dají dohromady koncepci jako brousek, která se všem zalíbí a bude radost ji uskutečňovat.
Je to samozřejmě pitomost, protože nic takového není možné. Pro začátek by stačilo odstranit aspoň tu komunikační nedostatečnost. Než se tak ale stane, proteče asi Vltavou kolem ministerstva zdravotnictví hodně vody a kraje ve všech povodích si to budou zařizovat po svém, protože je to jejich právo, ba dokonce povinnost.
Josef Michl, EURO