Chtějí také, aby ministři prosadili přísnější vyhlašování smogu, po čemž volají zejména obyvatelé Moravskoslezského kraje. Reakci ministerstev ČTK zjišťuje.
Sedm nevládních organizací kritizuje zprávu o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích za rok 2013, kterou v pondělí obě ministerstva předložila vládě. Chtějí, aby kabinet přišel s lepším zákonem a konkrétními programy, které pomohou vyčistit vzduch.
Nadlimitní znečištění zasahuje více než polovinu Čechů, problémem zůstávají polétavý prach a překračované koncentrace rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. Jeho limit sice oproti roku 2012 mírně klesl, ale stále byl překračován na více než na 17 procentech území, kde žije více než polovina obyvatel. Větší města zatížená dopravou trápí i oxidy dusíku.
Loni ale přispěla ke snížení počtu smogových situací nadprůměrně teplá zima a lepší rozptylové podmínky. Právě to nevládní organizace kritizují. Podle nich závěry zprávy zkreslilo počasí a navíc k papírovému snížení smogu ve velkých městech přispělo umělé zvýšení hranice pro jeho vyhlašování.
Podle deníku Právo si obyvatelé Moravskoslezského kraje, školy i úřady si stěžují, že varování o zamořeném vzduchu přichází k lidem pozdě. Meteorologové se už kvůli pozdnímu vyhlašování smogových situací a regulací obrátili na ministerstvo životního prostředí s tím, že by se měl signál varování obyvatelstva před smogem změnit.
Podle Hany Chalupské z iniciativy Dejchej Brno se kvalita životního prostředí nezlepší, dokud nebude veřejnost o problému dostatečně informována a nenastane koncepční řešení dopravy. Také poplatky za znečištění ovzduší nedosahují podle Daniela Vondrouše ze Zeleného kruhu výše, která by motivovala znečišťovatele k modernizaci technologií. „Nejšpinavější podniky si prosadily výjimky. Zákony neumožňují zkontrolovat domácí topeniště, které zakázaným spalováním odpadků otravuje vzduch v širokém okolí,“ uvedl. Na nový zákon se podle něj marně čeká.
Greenpeace upozornilo, že významnou příčinou znečištění ovzduší s kritickými dopady na zdraví Čechů zůstává spalování hnědého uhlí, a to jak ve velkých elektrárnách a teplárnách, tak v domácnostech. Stát však prý podporuje spalování uhlí v domácnostech takzvanými kotlíkovými dotacemi.
„Vláda by měla výslovně rozhodnout o zachování územních ekologických limitů těžby, skončit s investičními dotacemi na spalování uhlí v domácnostech a přestat s prosazováním výjimek z evropské legislativy pro velké elektrárny a teplárny,“ dodal Jan Rovenský z Greenpeace.