Důležitými dokumenty se tak stávají Akční plány, mezi jejichž hlavní cíle patří zejména: * Posílení účasti a informovanosti pacientů. * Zavedení nebo posílení nerepresivních systémů podávání zpráv a informací o nežádoucích událostech.
Intenzivní vzdělávání a odborná příprava zdravotnických pracovníků.
Sdílení znalostí, zkušeností a osvědčených postupů.
Definování Mezinárodních bezpečnostních cílů provádí periodicky Světová zdravotnická organizace na základě podrobných světových studií nežádoucích událostí a potenciálních rizik, které se vyskytly v souvislosti s poskytováním péče. Na tyto navazují Resortní bezpečnostní cíle MZ ČR, které jsou zaměřeny na následující oblasti: * Bezpečná identifikace pacientů zejména před diagnostickými a terapeutickými výkony. * Bezpečnost při používání rizikových léčivých přípravků, tzn. stanovení postupů zabraňujících nesprávnému podání.
Prevence záměny pacienta, výkonu a strany při chirurgických výkonech, s důrazem na účast pacienta.
Prevence pádů – obsahující/zahrnující vstupní a opakované hodnocení rizika pádu u pacientů, u nichž došlo ke změně zdravotního stavu.
Zavedení optimálních postupů hygieny rukou při poskytování zdravotní péče, prevence a kontroly infekcí.
Bezpečná komunikace, jejímž předpokladem je jednak zavedený systém používaných zkratek a jednak stanovená pravidla interní komunikace.
Bezpečné předávání pacientů, stvrzené podpisy ošetřujícího personálu.
Je řada faktorů, které zvyšují riziko omylů. Nejvíce chyb vzniká u zaměstnanců, kteří jsou v přímém kontaktu s procesem – pacientem. Příčinou omylů může být: * Selhání v dovednostech – nechtěná odchylka od plánované akce způsobená např. nesoustředěností, únavou, špatnou orientací.
Selhání v pravidlech – bylo aplikováno špatné pravidlo nebo nebylo správně aplikováno správné pravidlo.
Selhání ve znalostech – novou situaci nebylo možné řešit pro nedostatek znalostí nebo zkušeností.
Velkým problémem jsou tzv. skryté chyby, jež mohou existovat dlouhou dobu bez povšimnutí, a teprve když se zkombinují s aktivními chybami v místě a čase, vedou k nežádoucí události. To znamená, že dojde k pochybení při výkonu péče o pacienta nebo intervence neproběhne podle plánu a následkem toho dojde k poškození zdraví pacienta, zaměstnance, jiné osoby nebo majetku.
Cíle sledování NU: * prevence rizik, * ochrana pacientů, zaměstnanců, návštěvníků nemocnice, * zlepšení kvality a bezpečnosti péče, * zajištění systematického přístupu k prevenci. Zlepšovat kvalitu poskytované péče není snadné. Bez správného nastavení některých oblastí, které můžeme označit za klíčové, úspěchu zpravidla nedosáhneme.
Klíčové prvky: * nastavit kulturu beztrestnosti, motivovat zdravotníky k hlášení, * sestavit komisi pro šetření nežádoucích událostí, která ponese odpovědnost za koordinaci procesu včetně přijímaných opatření, * informovat zaměstnance o konkrétních opatřeních, která z hlášení vyplynula.
Bezpečná péče znamená velmi široký koncept, pro jehož existenci je nutná interakce mezi strukturou a systémem organizace, technickým zabezpečením a řízením lidských zdrojů.
(Pozn. red.: Článek vznikl jako shrnutí přednášky, která zazněla v rámci odborného programu letošního 3. ročníku kongresu s mezinárodní účastí Letovice Care 2012.)
O autorovi| PhDr. Radka Pokojová, Vojenská nemocnice Brno