Když nizozemský senát projednával v dubnu tohoto roku návrh zákona o eutanazii, dva demonstranti vyvěsili před budovou transparent s tímto zněním: Eutanazie bude vždy vražda. Liberální zákon ale určitě nepodporuje každý Nizozemec.
TOHO DNE SE V HAAGU shromáždily tri desítky náboženských organizací na protest proti návrhu zákona, který umožňuje lékařům povolit žádosti pacientů o asistovanou smrt, tzv. „milosrdné zabití“.
Přišlo asi 10.000 lidí, ačkoli se očekávalo podstatně méně. Bylo zde mnoho starších lidí, ale na tichý protest proti tomu, co organizátoři nazvali černým dnem v nizozemské historii, si našli čas také studenti a žáci.
JEDEN Z MLUVČÍCH odpůrců eutanazie, sám profesí lékař, trval na tom, že není úlohou lékařů zabíjet pacienty. „Doktoři musejí uzdravovat,“ řekl. Mluvčí organizace Nizozemských pacientů prohlásil, že lidé chtějí zdraví, a ne rychlou smrt. Kdyby vláda zlepšila životní podmínky starých lidí v jejich vlastních domovech, jen málo z nich by žádalo milosrdnou smrt.
JEDEN Z DEMONSTRANTŮ, který přicestoval se svou manželkou a několika přáteli z církve, přirovnal zákon k řešení, které se používá u zvířat nakažených slintavkou a kulhavkou.
Ovce a krávy jsou zabíjeny, protože už nemají žádnou obchodní hodnotu. Obávám se, že v této společnosti orientované na peníze a úspěch slabí a nemocní lidé budou ošetřováni podobně, protože náklady na ně jsou příliš velké. Jeho žena dodala, že není na doktorech, aby rozhodovali o životě ostatních lidí. Rozhoduje o tom jen Bůh, řekla.
KATOLICKÝ DEMONSTRANT, oblečený do bílého lékařského pláště, s tváří zakrytou černou maskou kata, prohlásil: „Myslím, že budu hledat azyl v nějaké jiné evropské zemi, jestliže bude zákon schválen. Ale nevím, zda tam budu v bezpečí. Nizozemsko vnucuje své liberální zákony také jiným zemím. Viděli jsme to se zákonem o sňatcích homosexuálů. Také v Belgii teď chtějí následovat náš příklad,“ dodal. Tento protestující muž se domníval, že Nizozemsko podporuje Evropská komise, která -jak tvrdí, se stala rovněž agentem liberálního myšlení.
Na důkaz svého tvrzeni uvedl: „Byla to Evropská unie, kdo přinutil Irsko, aby přehodnotilo svou přísnou protipotratovou legislativu a zorganizovalo o ní referendum.“
NOVÝ ZÁKON o eutanazii v Nizozemsku ukončil více než 25 let trvající debatu o této smrti z milosrdenství.
Na začátku 90. let křesťanští demokraté, kteří byli v té době nejsilnější politickou stranou v Nizozemsku, akceptovali zákon, který uvolnil přísný zákaz eutanazie.
Když dvě liberální strany a sociální demokraté vytvořili novou koalici bez křesťanských demokratů, rozhodli se, že připraví ještě liberálnější zákon.
Býti povzbuzeni nizozemským soudním dvorem, který v několika případech osvobodil lékaře obžalované z milosrdného usmrcení. Pacienti, kteří žádali eutanazii, netrpěli jen fyzicky nemocí typu rakoviny, ale také i duševním onemocněním typu deprese.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍM předpokladem legálního provedení eutanazie je, že sám pacient musí požádat o provedení zákroku. Kromě toho lékař musí být přesvědčen, že pacientovo utrpení je „nesnesitelné“ a že nemá žádné vyhlídky na uzdravení.
POTÉ, CO LONI V LISTOPADU dolní komora parlamentu přijala návrh zákona, křesťanské strany oznámily, že uskuteční novou radikální kampaň proti zákonu. Požádaly své příznivce, aby se poštou obrátili na ostatní strany v senátu, jímž návrh ještě musel projít.
Křesťanští demokraté rozšířili kampaň do Evropského parlamentu. Argumentovali tam tím, že nizozemský návrh není kompatibilní s evropskými smlouvami o lidských právech.
KDYŽ ZAČALA 9. DUBNA debata v senátu, ukázalo se, že kampaň selhala. Mluvčí dvou liberálních stran, WD a D66, sociální demokraté a Zelená levice oznámili, že na jejich postoji se nic nezměnilo.
Obdrželi sice 35 tisíc dopisů od odpůrců tohoto zákona, ale stejný počet jim zaslali také lidé, kteří byli pro jeho přijetí.
ZASTÁNCI ZÁKONA BYLI RÁDI, že pacienti přece jen budou mít možnost vybrat si důstojný odchod ze života bez utrpení a pomalého dohasínání, řekl senátor Jacob Kohnstamm z D66.
Zdůraznil, že v ostatních evropských zemích se stává, že doktoři záměrně ukončují pacientům životy, ale často, aniž by o tom s nimi diskutovali. Překvapuje ho, proč je potom v zahraničí tolik rozruchu kolem tohoto nizozemského zákona.
SENÁTOR DESS, jeden z Kohnstammových kolegů z liberální strany WD, rozhořčeně reagoval během debaty, když člen křesťanské strany srovnal nový zákon se zločinnými praktikami nacistů ve třicátých letech. „To je zatracená ostuda, je to urážlivé,“ řekl.
DALŠÍ DEN PROJEDNÁVÁNÍ zákona už debata nebyla tak vášnivá. Nizozemská ministryně zdravotnictví Els Borstová odmítla názory svých oponentů, že lékaři jsou příliš nedočkaví, aby mohli eutanazii provádět.
Souhlas dostane jen jedna třetina žádostí pacientů o milosrdnou smrt, prohlásila. Ministryně dále upozornila, že devadesát procent obyvatelstva tento zákon podporuje.
Také ostatním politikům bylo jasné, že demonstranti patří k menšině národa. Návrh zákona prošel v poměru 46:28 hlasům.
Metro, 30.5.2001