Úřad se mimo jiné zaměřil na ceny, za které nakupovaly léčiva Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Olomouc, Hradec Králové a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Při kontrole faktur za léky, které nakupovaly všechny tyto nemocnice, úřad přitom zjistil cenové rozdíly. Například u nakupovaného antibiotika Augmentin kontroloři prověřili jeho osm variant a cenové rozdíly byly u sedmi z nich, přičemž nejvýraznější rozdíl byl 359,80 koruny za balení. Cena jednoho balení se tedy pohybovala od 220 do 580 korun, uvádí úřad v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici.
Nemocnice se podle zjištění ČTK se závěry NKÚ teprve seznamují. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) podle mluvčího Lukáše Matýska zjištění kontrolorů vítá. „Odstranění nedostatků, na něž upozornili, umožní nemocnici zlepšit efektivitu hospodaření,“ řekl ČTK a připomněl, že kontrola neodhalila žádné závažné pochybení. Přímo řízené nemocnice si ministerstvo přísně hlídá a průběžně v nich provádí kontroly, vysvětlil.
Podle NKÚ byla v nemocnicích zavedena praxe nakupování léků na základě interních dokumentů jako pozitivních listů nebo i negativních listů, v čemž ale vidí riziko subjektivního posuzování a nedodržení zásad transparentnosti a rovného zacházení.
Elektronické aukce, v nichž by našly nemocnice dodavatele léku a zdravotnického materiálu za co nejnižší cenu, využívaly podle NKÚ pouze Všeobecná fakultní nemocnice a FNKV. Nemocnice k tomu uvedly, že nevyužily zákona o veřejných zakázkách, protože ceny dodávek nepřesahovaly finanční limity, jednotlivé nákupy byly vzájemně rozdílné a v cenách byly v průběhu roku výkyvy. Průběžně hledaly v databázi dodavatelů.
Písemné smlouvy o nákupu léčiv uzavřely nemocnice podle NKÚ jen s malým počtem dodavatelů. Jedna z nich prý kupovala léčiva od více než 230 dodavatelů, rámcové smlouvy ale uzavřela jen se třemi z nich, ostatní léky koupila na základě e-mailových, faxových nebo telefonických objednávek.
„Bez písemné smlouvy například dvě kontrolované nemocnice nakoupily v letech 2010 a 2011 léčiva za 280 milionů korun. Kontroloři tak nemohli prověřit, zda fakturovaná cena odpovídala ceně sjednané,“ uvedl úřad. Podle něj přitom nemocnice v kontrolovaných letech za léčiva zaplatily 8,5 miliardy korun.
Úřad nemocnicím také vytkl, že nemohl zjistit celkové množství léčiv, která určily k vyřazení kvůli nepoužitelnosti. Podle něj nejsou evidence a vyřazování léčiv dobře vyřešeny, nemocnice při nich postupují rozdílně. Kontroloři v této souvislosti tvrdí, že je potřeba vyřešit způsob této evidence s důrazem na sledování stavu a vývoje vyřazování léků.