Podle ministerstva zdravotnictví kontroloři nezjistili žádné problémy, o kterých by nevědělo a které by aktivně neřešilo. Mluvčí FNM Pavlína Danková sdělila, že někdy je uspořádání tendru nereálné, protože lék má jen jednoho dodavatele.
„Prověřované nemocnice pořizovaly léčiva pomocí zadávacího řízení spíše minimálně, přestože jsou jakožto veřejní zadavatelé povinny tento postup využívat,“ uvedli kontroloři. Z porovnání cen pak vyplynulo, že nemocnice nakupovaly shodná léčiva a zdravotnické prostředky i za podstatně rozdílné ceny, a to i od stejných dodavatelů.
Podle kontroly v případě vzorku takzvaných centrových léků ÚVN využila zadávací řízení u 24 procent z těchto léčiv, FNM přibližně u 19 procent, a FNB tímto způsobem nepořídila dokonce žádné z léčiv. U vzorku protiinfekčních léků využila ÚVN zadávací řízení u 29 procent pořízených léčiv, FNB u 15 procent a FNM jen v pěti procentech případů. Podobné výsledky kontrola zjistila i v případě zdravotnického materiálu, který například FNB nakupovala zcela bez zadávacího řízení.
Nezanedbatelné cenové rozdíly u stejného zboží od stejného dodavatele pak podle kontrolorů ukazují, že existuje prostor pro snižování nákladů v hospodaření nemocnic.
„Ve většině procent případů u centrových léků a léčiva skupiny ATC bylo provedení zadávacího řízení nereálné, a to hlavně z důvodu existence jediného dodavatele. V takovém případě by bylo podle tehdy platné legislativy a příkazu MZ (ministerstva zdravotnictví) nutno výběrové řízení stejně zrušit,“ sdělila mluvčí motolské nemocnice. FNM podle ní kromě velkých veřejných zakázek postupovala v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a léky i zdravotnický materiál pořizovala na základě poptávkového řízení, aby byla dodržena zásada transparentnosti.
S nákupem léčiv a zdravotnického materiálu je spojeno také vyplácení bonusů nemocnicím od dodavatelů. NKÚ například zjistil, že FNB a FNM neuzavřely všechny smlouvy týkající se bonusů písemně. Uzavřené smlouvy týkající se bonusů pak fakultní nemocnice s odkazem na obchodní tajemství nezveřejňovaly v registru smluv. Podle mluvčí FNM však uzavření písemných smluv komplikuje to, že bonus je třeba vázán na určitý objem odebraného zboží, takže není předem jasné, zda a v jaké výši bude bonus poskytnut. „Není také pravda, že uzavřené smlouvy týkající se bonusů FNM nezveřejnila. FNM pouze znečitelnila údaje v souladu se zákonem o registru smluv,“ doplnila Danková.
Ministerstvo v reakci uvedlo, že na jaře připravilo příkaz, který dal jasná pravidla zadávání veřejných zakázek a získávání bonusů a nakládání s nimi. Byly zavedeny přísné kontrolní mechanismy využívání výjimek ze zákona o zadávání veřejných zakázek. „Nemocnice tak nově ministerstvu hlásí a odůvodňují využití jednacího řízení bez uveřejnění, které umožňuje oslovit jen vybrané dodavatele, nebo takzvaného nahodilého nákupu pro akutní potřebu, který byl často, a kontrola NKÚ to ukazuje, nástrojem, jak se vyhnout zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Ministerstvo také podrobně prověří možnost nastavení výše bonusu jako jednoho z kritérií veřejných zakázek na nákup léčivých přípravků, jak navrhuje NKÚ. Pokud se ukáže, že i nyní jde o vhodný nástroj, ministerstvo aktualizuje v tomto smyslu příslušný příkaz ministra, uvedla mluvčí.
Podle NKÚ kvůli absenci jasných pravidel nemocnice přistupovaly v zadávacích řízeních k bonusům odlišně. „FNM při výběrových řízeních bonusy jako kritérium vstupující do výsledné ceny nezohledňovala. Naopak příkladem dobré praxe je ÚVN, v jejíchž výběrových řízeních byla kritériem nejen nabídková cena, ale i bonus,“ uvedli kontroloři.
Hodnota celkových bonusů za léčiva a zdravotnické prostředky se v kontrolovaných letech u prověřovaných nemocnic pohybovala kolem miliardy korun.