Za shodné léky a zdravotnické prostředky totiž platily rozdílné ceny. Například u antibiotika Amikacin byl rozdíl až desetinásobný, stálo 82, ale i 820 korun. Vyplývá to z kontroly hospodaření tří vybraných nemocnic v letech 2014 až 2016, které provedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Nemocnice Na Homolce se vůči výtkám NKÚ ohradila.
Ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem těchto nemocnic, provedlo za danou dobu jednu veřejnosprávní kontrolu. NKÚ také zjistil, že chybí ucelená koncepce pro řízení a rozvoj nemocnic obecně.
Nemocnice často kupovaly léčiva přímo od výrobců či distributorů jen na základě objednávek. Fakultní nemocnice Plzeň nakupovala v roce 2016 léky od více než 200 dodavatelů, písemnou smlouvu uzavřela ale jen s 34 dodavateli. V letech 2014 až 2016 zaplatila za zdravotnické prostředky bez výběrového řízení 1,2 miliardy korun.
Nemocnice Na Homolce nakoupila ve stejném období zdravotnické prostředky za 2,6 miliardy téměř výhradně prostřednictvím své dceřiné společnosti také bez soutěže. V případě nákupu léčiv i zdravotnických prostředků není takový postup v souladu se zákonem a představuje netransparentní praxi, která jde proti principům efektivního a hospodárného nakládání s veřejnými penězi, uvádí NKÚ.
Úřad podle mluvčí Nemocnice Na Homolce Martiny Dostálové nevzal v potaz výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek, na základě které nemocnice nakupovala zdravotnický materiál zcela v souladu se zákonem. Závěry NKÚ odpovídají výsledkům analýzy, kterou si nechal zpracovat ředitel Ivan Oliva po nástupu do vedení nemocnice koncem roku 2014. Na jejím základě zahájil restrukturalizaci. „Jejím smyslem je likvidace dceřiných společností, a tedy i nákupů na základě in-house výjimky a přechod na nakupování podle zákona o zadávání veřejných zakázek,“ uvedl Oliva. Výsledky se projevily zejména letos, kdy objem obchodní činnosti dceřiné firmy Holte Medical výrazně klesl a objem vysoutěžných zakázek narostl.
Kontroloři vybrali vzorek 44 shodných léčiv a 132 identických zdravotnických prostředků a porovnali ceny, za které je tyto nemocnice nakupovaly. Porovnání ukázalo, že nemocnice nakupovaly shodná léčiva a zdravotnické prostředky i od stejných dodavatelů za rozdílné ceny, v řadě případů šlo o mnohonásobné rozdíly. Rozdíly našli ve 38 případech ze 44.
Kromě rozdílu u antibiotika Amikacin byl rozdíl i u léčiva Piperacillin/Tazobactam, nejnižší pořizovací cena za balení činila 770 korun a nejvyšší 2125 korun. U léčiva Avastin dosáhl rozdíl dvojnásobku, a to 15.620 korun za balení proti 30.983 korunám. Průměrné rozdíly v cenách dosahovaly zhruba 50 procent. U zdravotnických prostředků bylo nakupování podobné. Například v roce 2014 kontrolované nemocnice nakupovaly stejný stent od stejného dodavatele za 16.374 korun, ale i za 59.932 korun. U katetru šlo o ceny 2450 až 15.937 korun.
Ceny léčiv a zdravotnických prostředků ovlivnily také finanční bonusy, často poskytnuté dodavatelem například při odběru většího množství zboží či splnění jiných podmínek. Jaká byla skutečná cena léčiv a zdravotnických prostředků po zohlednění finančních bonusů, NKÚ ověřit nemohl kvůli způsobu vedení účetnictví nemocnic. Nemocnice tvrdí, že bonusy používají pro úhradu zdravotní péče u podfinancovaných oborů. Bonusy za roky 2014 až 2016 se u kontrolovaných nemocnic pohybovaly od 127 do 491 milionů korun.
poznámka