Nobelova cena za chemické reakce buněk

9. 10. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Letošní Nobelova cenu za chemi získala dvojice Američanů za objev, který vedl k pochopení vzniku četných chorob. Američtí vědci totiž objevili kanálky buněčných membrán, přes něž se voda a soli dostávají do buněk a zpět..


Letošní Nobelova cena za chemii, o kterou se podělili dva biochemici, přímo souvisí se skutečností, že lidský organismus obsahuje 70 procent vody. Američtí vědci totiž objevili kanálky buněčných membrán, přes něž se voda a soli dostávají do buněk a zpět.

Otevřeli tak cestu k poznání funkcí buňky na úrovni molekul - například ke zjištění, jak ledviny zpětně získávají vodu z moči nebo jak vznikají a jak se šíří elektrické signály v nervových buňkách.

Objevy letošních laureátů tak umožnily porozumět vzniku četných nemocí, například chorobám ledvin, srdce, svalů a nervového systému.

Americký biochemik a lékař čtyřiapadesátiletý Peter Agre působí na lékařské fakultě Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru.

Sedmačtyřicetiletý Američan Roderick MacKinnon, se zabývá molekulární neurobiologií a biofyzikou na newyorské Rockefellerově univerzitě.

Objasnění mechanismu přenosů

„Skutečnost, že existují výměny mezi prostředím uvnitř buněk a vně buněk, je dávno známa. Práce oceněných vědců však výrazně přispěla k poznání mechanismů a cest, kterými organismus přenosy mezi oběma prostředími uskutečňuje,“ vysvětluje profesor Vladimír Palička z Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

„Dává to jednak možnost vysvětlit probíhající jevy, jednak do nich perspektivně léčebně zasahovat a ovlivňovat je.“


DÁLE ČTĚTE:
Nobelova cena za průlom v lékařské diagnostice

Za pozornost stojí, že Agre objevil bílkovinu tvořící kanálek, kterým prochází voda přes stěnu buňky, až v roce 1988. Znamenalo to zásadní přínos pro sérii biochemických, fyziologických a genetických studií vodních kanálků v buňkách baktérií, rostlin i savců.

Jeho kolega MacKinnon popsal dokonce až v roce 1998 prostorovou strukturu kanálku, jímž přes buněčnou membránu procházejí ionty. Díky jeho objevu mohou vědci přesně sledovat průchod iontů buněčnými membránami, jež se otevírají a zavírají působením různých buněčných signálů.

„Na udělení Nobelovy ceny je to brzy. Cena se zpravidla uděluje za objevy učiněné před desítkami let,“ říká profesor Palička. I to podle něho potvrzuje význam o dosah objevu, který oba Američané učinili. Dokázali mimo jiné, že současná biochemie ve snaze prozkoumat základní procesy života se blíží až k úrovni jednotlivých atomů.

Hospodářské noviny, 9.10. 2003

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?