Stockholm -
Ve zdůvodnění Nobelova výboru se uvádí, že ocenění Firemu a Mellovi se uděluje za objevení zásadního mechanismu pro kontrolování toku genetických informací, a to za pomoci upravené ribonukleové kyseliny. Vědci objevili princip postupu v roce 1998 a od té doby ho testovali.
„Je to úžasné. Tušil jsem, že se to může stát, ale je mi teprve 45, takže jsem myslel, že se to může stát za 10 či 20 let,“ řekl Mello z lékařské univerzity v Massachusetts. Sedmačtyřicetiletý Fire z lékařské univerzity ve Stanfordu přivítal ocenění slovy, že je to „velmi krásné“.
Mechanismus přezdívaný „interference kyseliny ribonukleové“ především umožňuje blokovat některé geny, což by mohlo vést k vývoji nových terapií. Léčit by se tak podle vědců mělo například vysoké množství cholesterolu v krvi, virové nemoci, rakoviny a kardiovaskulární choroby.
Objev amerických vědců považuje docent Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd za průlomový. „Po dlouhé době, kdy se myslelo, že principy regulace genů už jsou objasněné a už se budou jen hledat detaily, objevil se zcela nový typ regulace,“ řekl ČTK.
Interferenci kyseliny ribonukleové (RNA) ověřoval na stáži v USA český vědec Petr Svoboda z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Touto metodou přiměl gen v buňce, aby se jeho funkce změnila. RNA interferenci využívá tělo při obraně proti virové infekci, princip se uplatňuje i při jemné regulaci genů během vývoje lidské bytosti.
K využití poznatku povede ještě dlouhá cesta. Forejt připomněl nedávný výrazný úspěch světové vědy, jakým bylo přečtení lidského genomu. „Známe už celou abecedu, tři miliardy písmen genomu, ale co všechno ta písmena jsou schopna vytvořit, jaké zprávy, jaké rušení zpráv, v tom je pořád ještě spousta tajemství. RNA interference je jedním z nich,“ uvedl Forejt.
Nobelův výbor vyhlásí v příštích týdnech ve Stockholmu také laureáty Nobelových cen za chemii, fyziku, ekonomii a literaturu a v norské metropoli držitele ceny míru.
Obřad předávání prestižních ocenění se uskuteční tradičně 10. prosince, v den smrti švédského vynálezce dynamitu v roce 1896. S každou Nobelovou cenou je spojena zlatá medaile a finanční odměna ve výši deseti milionů švédských korun (asi 30,5 milionu českých korun).
ČTK