Jméno 71letého laureáta, který svou prací přispěl k lepšímu pochopení nemocí jako rakovina, Parkinsonova choroba či cukrovka druhého typu, oznámil stockholmský Karolinský institut.
Ačkoli proces autofagie (sebepožírání) byl pozorován již v 60. letech, „jeho zásadní význam pro fyziologii a lékařství byl odhalen teprve při experimentech Jošinoriho Ósumiho z 90. let“, konstatoval institut.
Ósumi na buňkách kvasnic popsal mechanismus autofagie, identifikoval gen, který autofagii vyvolává, a dokázal, že podobným způsobem jako buňky kvasnic fungují v tomto ohledu i lidské buňky.
„Ósumiho objevy vedly k pochopení toho, jak buňka recykluje svůj obsah,“ uvedl Karolinský institut v prohlášení.
„Ósumi tak otevřel cestu k porozumění… fyziologickým procesům, včetně toho, jak se lidské tělo přizpůsobí extrémnímu hladovění či jak reaguje na infekce,“ dodal institut.
Karolinský institut připomněl, že „mutace genů, které stojí za autofagií, může způsobovat choroby, jako jsou neurologická onemocnění, diabetes druhého typu či rakovina“.
Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václava Hořejšího by mohl Ósumiho výzkum dokonce přispět ke zpomalení stárnutí. Špatně fungující proces autofagie „je možná dokonce hlavní příčinou stárnutí, protože tímto mechanismem buňky odstraňují nepotřebné a potenciálně škodlivé součásti. Když proces špatně funguje, nepotřebné věci se uvnitř buněk hromadí a přispívá to k průvodním jevům stárnutí a celkového zhoršování zdravotního stavu organismu,“ řekl Hořejší.
Na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství bylo letos nominováno 273 kandidátů. Udělil ji jako každoročně Karolinský institut, kterým letos zmítá skandál s jeho dnes již bývalým členem, chirurgem Paolem Macchiarinim. Italský lékař byl obviněn z toho, že zfalšoval svůj životopis a přidal si na něj neexistují položky. Pochybnosti se objevily i ohledně jeho práce, kdy údajně prováděl neetické experimentální zákroky i u relativně zdravých pacientů. Macchiarini veškerá provinění popírá.
Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během kterého bude rovněž ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii a ve čtvrtek 13. října jméno držitele Nobelovy ceny za literaturu.
Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (22,5 milionu Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
Vizitka letošního laureáta Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
- Molekulární biolog na tokijském technologickém institutu Jošinori Ósumi se narodil 9. února 1945 v japonské Fukuoce.
- Vystudoval Tokijskou univerzitu a postgraduálně působil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku.
- V roce 2012 obdržel Kjótskou cenu, tedy nejvyšší soukromé ocenění za globální úspěchy, jaké je v Japonsku udělováno. Ocenění v oboru základních věd získal za výzkum systému recyklace buněk.