Udělení ceny ve Stockholmu oznámil švédský Královský karolinský lékařsko-chirurgický institut.
„Nobelova cena za lékařství a fyziologii byla letos připsána třem vědcům, kteří našli řešení zásadního problému v biologii: jak mohou být chromozomy při buněčném dělení plně kopírovány a jak jsou chráněny před poškozením,“ uvedl institut ve svém zdůvodnění.
„Laureáti Nobelovy ceny ukázali, že řešení se nachází na konci chromozomů, v telomerech, a v enzymu, který je tvoří, telomeráze,“ upřesnil výbor.
Každému buněčnému dělení předchází kopírování dědičné informace pro dceřinou buňku. Blackburnová a Szostak zjistili, že chromozom, který je nositelem dědičné informace, při tomto procesu chrání před poškozením koncové „čepičky“, takzvané telomery.
Při každém dělení buňky se ale chromozom, přesněji řečeno jeho konec - telomera - o něco zkrátí. Když zkracování klesne pod kritickou mez, buňka dělení zastaví a umírá.
Blackburnová a Greiderová nicméně přišly na to, že existuje enzym telomeráza, který zkracování telomer blokuje a který dokáže chromozom znovu prodloužit, a tak kompenzovat jeho zkracování v důsledku neúplné replikace.
U diferenciovaných lidských buněk je aktivita telomerázy velmi nízká, což je příčinou přirozené smrtelnosti buněk. Výjimkou jsou rakovinné buňky, u nichž se telomeráza znovu aktivuje. Pokud by byl nalezen způsob, jak činnost telomerázy v rakovinných buňkách zastavit, dalo by se to využít při léčbě rakoviny.
Podle bývalého předsedy české Akademie věd a biologa Václava Pačese spočívá záchytný bod pro léčbu rakoviny v odhalení rozdílů v nádorových a nenádorových buňkách. „Jakmile se objeví něco, co odliší nádorové a nenádorové buňky, už je záchytný bod pro to, jak cíleně nádorové buňky ovlivnit. Když se vyvíjí léčivo, je snaha, aby fungovalo cíleně jen proti chorobnému stavu,“ řekl Pačes ČTK.
Předseda české Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier zprávu o objevu uvítal. ČTK řekl, že od chvíle, kdy se vědcům podařilo přečíst genetický kód člověka, dají se očekávat další nové informace, který z genů je zodpovědný za určitou funkci a za případné změny této funkce.
„Cílené ovlivnění těchto poruch je podstatou biologické léčby, která se uplatňuje už u řady chorob,“ uvedl. Výhodou biologické léčby oproti klasické je to, že směřuje jen k nádorovým buňkám a nezasahuje zdravé buňky, takže nemá tolik vedlejších nepříznivých účinků.
„Objev Blackburnové, Greiderové a Szostaka dal novou dimenzi našemu chápání buňky, osvětlil mechanismus tvorby nemocí a podnítil vývoj případných nových léčebných metod,“ podotkl švédský Královský karolinský lékařsko-chirurgický institut.
Loni Nobelovu cenu za lékařství dostali tři virologové - Němec Harald zur Hausen a Francouzi Françoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier. Letos je to poprvé, co Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získaly současně dvě ženy.
Nobelova cena za lékařství a fyziologii v hodnotě deset milionů švédských korun (přibližně 24,8 milionu Kč) je první z řady Nobelových cen, které budou tento týden vyhlášeny. Následovat ji budou v první polovině tohoto týdne ceny za chemii, fyziku, ve čtvrtek se vyhlašují držitelé Nobelovy ceny za literaturu a v pátek v Oslu za mír. Příští pondělí pak budou známa jména letošních držitelů Nobelovy ceny za ekonomii.
Obřad předávání prestižních ocenění, peněžité odměny a zlaté medaile se uskuteční tradičně 10. prosince, v den smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela v roce 1896.