POLEMIKA
Lékařské komory byly založeny na českém území před 111 lety. Všichni lékaři museli být členy komory, která dohlížela nad jejich profesionalitou a současně vystupovala za celý lékařský stav. Až protektorát zrušil demokratický charakter této profesní samosprávy a učinil z ní poslušného vazala. Po krátké poválečné renesanci komory definitivně zrušil Klement Gottwald. Po roce 1989 došlo k znovuobnovení komory v duchu tradic první republiky a po vzoru stejných komor, které působí prakticky ve všech západoevropských zemích. Dnes přichází s nápadem na faktickou likvidaci komor Václav Klaus. Navazuje tím na tradice velice pochybných lidí. Když jsem ho na tuto skutečnost upozornil, začal mi přes televizi Prima vyhrožovat, že mě „zbije“. Nu, jitý posun zde skutečně existuje. Klement Gottwald své oponenty posílal do jáchymovských dolů, zatímco mě jen jeden stárnoucí mužský hrozí fyzickým napadením, což vzbudí spíš shovívavý úsměv než obavy. Zpět k tomu proč jsou komory prakticky ve všech státech Evropské unie a proč existují i u nás. Jde o samosprávné profesní organizace zřízené zákonem, které vedou seznamy lékařů, ale i stomatologů a lékárníků. Příslušníci těchto profesí musí být členy komor, volí si své reprezentanty tak jako si volíme městská zastupitelstva a starosty. Tito volení „zastupitelé“ pak spravují svá profesní „města“. Dbají na pořádek, stanovují pravidla výkonu těchto svobodných povolání a dohlížejí na jejich dodržování. Ruku v ruce však i hájí zájmy obyvatel svých „profesních měst“ a snaží se o to, aby vzkvétala. EU trvá na tom, aby členské státy posilovaly roli profesních samospráv a pravomoci přecházely z rukou státních úředníků na bedra těchto samospráv. Je to totiž levnější, efektivnější, praktičtější a demokratičtější. V tom posledním bodě je zakopán pes, který vede Klause k návrhu na faktickou likvidaci komor. Netroufá si však na ni přímo, ale využil bezvýznamného poslance, který končí se svým působením. Ten, aniž by se kdy před tím zajímal o zdravotnictví, navrhl do úplně nesouvisejícího zákona ustanovení, kterým se ruší povinné členství, kompetence vydávat licence k samostatné lékařské praxi a kompetence k hájení hospodářských a sociálních práv členů. Tím pádem se zákon o komorách stává prázdnou nádobou bez obsahu. Organizace zůstanou bez práv a povinností. Na členy nebude možno dohlížet, neboť koho budeme volat k pořádku, ten z komory vystoupí a udělá na nás dlouhý nos. Každoročně udělí komory desítky důtek, pokut, nařídí doškolení či dokonce odeberou licenci k výkonu povolání. Neexistuje instituce, která by tuto činnost mohla převzít a komory nahradit. Jistě nedokonalý systém bude bez náhrady zrušen a nebude raději žádný. Jako bychom zrušili policii proto, že objasní jen 40 procent zločinů a jaksi předpokládali, že tím zvýšíme bezpečnost občanů. Současně neexistuje instituce, která by stanovovala a dohlížela nad řadou důležitých odborných pravidel. S pádem kompetencí komor padá dohled nad ordinacemi jak jsou personálně a technicky vybaveny. Padá dohled nad tím jak kvalifikovaní a zkušení lékaři vykonávají praxi. Padá dohled nad celoživotním vzděláváním lékařů. Byla to totiž lékařská komora, která řadě zařízení pochybné úrovně odebrala souhlas k provozu. Napříště se už majitelé těchto „podniků“ nemusí ničeho obávat, jen Pán Bůh chraň nemocné. To vše je Václavovi Klausovi jedno. Je zaslepen svojí chorobnou touhou po moci a paranoidní nenávistí vůči oponentům. Cítí šanci, že může uspět ve volbách, a proto si chce vyčistit prostor. Dobře si pamatuje, jak jeho vládu a zhoubné nekompetentní návrhy ve zdravotnictví kritizovala lékařská veřejnost. Václav Klaus kritiku a jiný názor k smrti nesnáší a nechce se s nikým dohadovat. Rozhodl se, že tentokrát nastolí vládu pevné ruky a neponechává nic náhodě. Profesní samosprávy jsou první na řadě a tak světlo světa spatřila noc dlouhých nožů dle Václava Klause. Zůstává jen nezodpovězená otázka: Kdo další bude určen na porážku?
David Rath, Právo, 30.4.2002
Autor je prezidentem České lékařské komory