Norským kuřákům za dva roky nastanou velmi krušné časy. Po zákazu požívání tabákových výrobků na veřejných prostranstvích, v zaměstnání a vlakových, autobusových zastávkách předložila vláda parlamentu předlohu zákona postihující vysokými pokutami i kouření v restauracích, barech, nočních klubech, hotelech a kavárnách. K jejímu projednání dojde do konce roku, a zákon by tak mohl vejít v platnost v lednu 2004. Návrh zpracovaný pod dohledem ministra zdravotnictví Dagfinna Hoybraatena směřuje proti konzumentům tabákových výrobků a má v budoucnosti chránit zdraví pasivních kuřáků, kteří pracují v pohostinských zařízeních či se tam jen přicházejí najíst a pobýt na chvilku s přáteli. „Nevidím jediný důvod, proč by měli nekuřáci platit svým zdravím za zlozvyk menšiny. Navíc, i když neonemocníte vážnou chorobou, zkuste se v takovém prostředí třeba důstojně najíst,“ uvedl Hoybraaten k návrhu zákona pro norskou státní televizi. Ministrovu snahu vytlačit kuřáky ze společenského života podporují i neradostné statistiky. Ve čtyřapůlmiliónovém Norsku zemře ročně na následky pasivního kouření mezi třemi až pěti sty lidí, což převyšuje i počet mrtvých z dopravních nehod na silnicích. Norsko znepříjemnilo život kuřákům již v roce 1998, kdy vešel v platnost zákon omezující konzumaci tabákových výrobků na volných prostranstvích. Zcela zakázáno bylo například zapálení cigarety, dýmky či doutníku na zastávkách hromadné a dálkové dopravy, při koncertech pod širým nebem. Nekuřáci jsou v současnosti chráněni i v restauracích, barech, nočních klubech, kde jim musejí provozovatelé zařízení zajistit místnost nebo její část s volným prouděním vzduchu. Nejrůznější vyhlášky a zákony omezující kouření na pracovištích a veřejných prostranstvích platí i jinde ve světě. Požívat tabákové výrobky je zakázáno zejména ve velkých městech v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu. Nikde ale omezení neplatí na území celého státu. Prvenství severské země v boji proti kouření podtrhuje i funkce bývalé norské premiérky Gro Harlem Brundtlandové, vášnivé odpůrkyně tabáku, která se po odchodu z politiky stala předsedkyní Světové zdravotnické organizace.
Lenka Hloušková, Právo, 7.5.2002