Ať tam člověk přijde s jakoukoli bolestí, má velkou šanci, že za něj pojišťovna lékařský zákrok zaplatí.
Nebýt spoluúčasti…
Dosud mohli občané na „bezplatnou“ zdravotní pomoc v cizině spoléhat, jen když se připojistili. To se změnilo prvního května.
„Je možné čerpat veškerou potřebnou péči, která odpovídá délce plánovaného pobytu,“ vysvětluje rozsah mluvčí VZP Jiří Suttner.
Turisté ale po akutní pomoci v nesnázích musí počítat s tím, že budou převezeni do vlasti.
Naopak studenti mohou zůstat i na doléčení. Karta, která se dnes rozdává, přitom odstraňuje zbytečnou byrokracii.
Někteří experti navíc soudí, že v zahraničí lze nyní absolvovat i operace, které nejsou akutní, třeba nasazení endoprotézy.
„Rozhodující je stanovisko lékaře. Pokud usoudí, že zákrok nesnese odkladu, pojišťovna to akceptuje,“ popisuje dosavadní evropskou praxi Pavel Vepřek z poradenské firmy DG Plus.
Důvodem je i fakt, že pokud pojišťovny odmítaly některé zákroky platit, následné soudy zatím vždy prohrály.
Pokud by Češi začali možností využívat, mohlo by to zdejším pojišťovnám přinést další velké náklady.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Tématická příloha: Evropská unie Evropa v kapse pojištěnců Evropský průkaz zdravotního pojištění |
„Krizový scénář hovoří až o deseti miliardách korun ročně,“ připomíná výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Obavy pojišťoven se ale zatím nesplnily: „Přesná finanční vyjádření za letošní rok budou k dispozici až počátkem příštího roku, pojišťovny ale dosud hovoří řádově o stovkách případů,“ uklidňuje vedoucí protokolu ministryně zdravotnictví Václav Šebor.
To by se nemělo řádově lišit od údajů z loňska, kdy Češi léčili v zahraničních nemocnicích zpravidla jen úrazy.
Češi mohou nové možnosti teprve objevit: jak ukázal jarní výzkum mezinárodní organizace Stockholm Network, dvě třetiny z nich považuje zdravotnictví v ostatních zemích unie za lepší než české.
Tuzemské pacienty ale může odrazovat povinná spoluúčast pacientů. S výjimkou Česka a Maďarska se doplácí ve všech zemích unie.
Odradit může podle expertů také jazyková bariéra. Pokud někde existuje ve větší míře zdravotnická turistika, pak v zemích, kde si lidé rozumějí přes hranici - například mezi Francií a Belgií.
Rizikem pro bilanci pojišťoven může být i zdravotní turistika ze zemí unie do Česka. Pojišťovny by musely jejich léčbu uhradit, přitom platby z ciziny chodí až za tři roky.
„Nic dramatického se neděje,“ tvrdí Zuzana Kneřová z Centra mezistátních úhrad. Prostřednictvím tohoto úřadu si české a cizí pojišťovny vyměňují účty: ta, která zaplatí za léčení cizince, požádá o úhradu v domovské zemi pacienta. „Nechodí k nám mnoho zpráv o léčení Němců v západních Čechách,“ říká Kneřová.
První Evropan v Motole
To potvrzují i ředitelé tamních nemocnic. „My už jsme měli osmdesát procent zahraniční klientely před vstupem do Evropské unie,“ říká ředitel nemocnice v Mariánských Lázních Jiří Kestřánek.
Nemocnice totiž slouží především lázeňským hostům. Zájem se přitom letos nezvýšil. V krajské karlovarské nemocnici také zůstává stejný.
„Zahraniční klientelu aktivně nevyhledáváme, tak se nic nezměnilo,“ řekl ředitel Jiří Štefan.
Mimořádnou událost zažili minulý týden v pražské nemocnici v Motole. Dostavil se první pacient s evropským zdravotním průkazem. Podle obchodního náměstka Luďka Navary to svědčí o tom, že poptávka se od loňska nezvýšila. „Loni stála léčba cizinců 74 miliónů, letos to asi bude podobné.“
Nemocnici se ale změny nevyplatí. Dříve mohla občanům EU účtovat smluvní ceny až 4 koruny za zdravotní bod. Od května ale mohou podle regulace Ministerstva financí žádat nejvýš 1,10 Kč.
Přitom musí nově žádat peníze prostřednictvím pojišťoven, které nakonec pošlou stejnou částku jako za české pacienty: za bod 80 až 90 haléřů. Na tržbách tím Motol letos přijde o víc než deset miliónů korun.
Petr Holub, Hospodářské noviny