Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky. Právě vyšší odborná škola je dnes nejnižším možným vzděláním pro tuto práci.
Prakticky všechny regiony v České republice trápí nedostatek zdravotních sester. Na Šluknovsku je situace o to složitější, že zde sestry nemají kde získat potřebné vzdělání.
To by se ale mělo brzy změnit. Rumburská zdravotnická škola ve spolupráci s Lužickou nemocnicí a varnsdorfskou vyšší odbornou školou plánují otevřít nový studijní obor na vyšší odborné škole.
„Zdravotnického personálu je obecně málo. Pro nás je taková škola velmi důležitá, byli jsme jedni z iniciátorů vzniku takové školy ve Šluknovském výběžku, která by navazovala na Střední zdravotnickou školu v Rumburku,“ říká ředitel Lužické nemocnice v Rumburku Petr Dubravec.
Právě střední zdravotnická škola dříve stačila sestrám k tomu, aby mohly samostatně pracovat. Dnes je na středních školách obor zdravotnický asistent, a pokud jeho absolvent chce pracovat jako zdravotní sestra, musí vystudovat alespoň vyšší odbornou školu nebo vysokou školu.
Ta nejbližší je až v Ústí nad Labem, což je z Rumburku téměř 80 kilometrů. Z jiných částí výběžku je to ale ještě mnohem dál.
„Často se stávalo, že pokud již někdo šel studovat do Ústí nad Labem, zůstával tam a nevracel se zpátky na Šluknovsko. Nová škola by měla tak zabránit odlivu kvalifikovaných sester z regionu,“ říká náměstek hejtmana Petr Šmíd.
Jednou z možností bylo otevření nového oboru na zdravotnické škole v Rumburku. Jenže podle ředitele Vyšší odborné školy a střední školy ve Varnsdorfu Petra Jakubce není ministerstvo školství zřizování dalších vyšších odborných škol nakloněno. Proto nakonec byla pro nový obor vybrána právě varnsdorfská škola.
„Výuka bude rozdělena do tří částí. Praktická část bude v nemocnici, odborné předměty na zdravotnické škole a obecné předměty u nás. Nebude to ovšem tak, že by studenti přejížděli v průběhu dne mezi školami. Výuka bude rozdělena do bloků po dnech,“ říká ředitel školy Petr Jakubec.
Kromě toho, že bude v nemocnici probíhat praktická část výuky, poskytne špitál také lékaře k výuce odborných předmětů. Stejně jako to dělá se střední zdravotnickou školou.
Cesta k otevření nového oboru ale bude ještě poměrně dlouhá a složitá. Letos se jej rozhodně otevřít nepodaří. Samotný zájem nemocnice nebo samosprávy totiž nestačí.
„Obory na vyšších odborných školách prochází stejnou akreditací na ministerstvu školství jako obory na vysokých školách. Kromě toho je potřebný také souhlas ministerstva zdravotnictví, které v tomto oboru dohlíží na odbornou část,“ říká Jakubec s tím, že by se nový obor mohl otevřít nejdříve od školního roku 2018/2019.
„Ale to jen pokud vše půjde dobře,“ dodává Jakubec. Studenti studující obor zdravotní sestra nyní navíc dosáhnou i na větší podporu od kraje.
„Tento obor se nově dostal rozhodnutím rady mezi preferované obory. Tedy mezi obory, které mají šanci získat podporu nad běžný rámec,“ říká náměstek hejtmana Petr Šmíd.
Kromě toho, že mohou studenti dosáhnout i na finanční podporu, se projeví jejich výrazně delší studium také ve výplatě poté, co nastoupí do práce.
„Základní nástupní plat je přibližně o dva a půl až tři tisíce vyšší u zdravotních sester než u asistentů. U odborných sester o pět tisíc korun. A to je jen základní plat. S příplatky například za noční nebo víkendy, které se počítají právě ze základního platu, je to ještě více,“ přibližuje platové rozdíly Petr Dubravec.
Přitom právě delší studium je jednou z příčin, proč je sester především v nemocnicích velký nedostatek. Podle Dubravce pokračuje v dalším studiu pouhá třetina absolventů středních zdravotnických škol.
Kvůli tomu připravuje ministerstvo zdravotnictví změny ve vzdělávání, kdy by takovým absolventům k dosažení plnohodnotné všeobecné sestry místo tří let měl stačit pouhý rok, případně dva u dálkového studia.