Váš hlavní požadavek – tedy návrat indikačního seznamu před 1. 10. 2012 – nebyl zatím ministrem Martinem Holcátem vyslyšen. Jak tedy vnímáte výsledek jednání?
Nelze říci, že tento požadavek nebyl vyslyšen, protože jsme se s panem ministrem dohodli, že mu krizový štáb dá podněty k okamžité revizi indikačního seznamu. Původně ministerstvo plánovalo, že nechá tento indikační seznam běžet rok a poté jej vyhodnotí. My jsme pana ministra v této souvislosti upozornili na to, že tato roční lhůta se právě 1. října naplní. Změna indikačního seznamu je podle našeho názoru nutná už z toho důvodu, že se ukazuje, že je tam i spousta ryze odborných chyb.
Je tedy možné, aby došlo ke změně indikačního seznamu ještě tento rok?
Zatím jsme se s panem ministrem dohodli na to, že pro tuto změnu vypracujeme podněty, na základě kterých on svolá odbornou pracovní skupinu, jež by se změnou indikačního seznamu měla zabývat. Materiál, který z práce této skupiny vzejde, by měl být podkladem pro změnu. Zda ji provede tento ministr nebo až jeho nástupce po volbách, zatím není jasné.
Co vám nejvíce na současném indikačním seznamu vadí? Které odborné chyby máte na mysli?
Jedná se hlavně o to, že u některých lázeňských indikací nelze opakovat pobyt v lázních a že se zkrátila celková doba na příspěvkovou péči na 14 dní a na komplexní péči na 21 dní, což u některých diagnóz omezuje terapeutický efekt. To, co ale považuji za hlavní pozitivum našeho jednání, je, že se pan ministr zavázal k tomu, že osloví ředitele zdravotních pojišťoven a že s nimi projedná možnost navýšení úhrad za ošetřovací den jednotlivým lázeňským zařízením ještě pro poslední kvartál letošního roku. Od pojišťoven jsme totiž dostali informaci o tom, že peníze pro lázně v systému ještě jsou, ale že nejsou čerpané. Navýšení úhrady za ošetřovací den alespoň o 100 korun je právě jednou z možností, jak by bylo možné tyto prostředky vyčerpat.
Ministr zdravotnictví po vás žádal také nějaké konkrétní návrhy. Máte je již vypracované?
Pokud se budeme bavit o té nejbližší době, tak zde se jedná o tři, resp. čtyři konkrétní návrhy. První je již zmíněná pracovní skupina k indikačnímu seznamu, která však přinese výsledky až s určitým odstupem. To, co by mělo zafungovat okamžitě, je onen návrh na navýšení úhrady za ošetřovací den alespoň o 100 korun, což by mělo být projednáno se zdravotnickými pojišťovnami a realizováno formou dodatku ke smlouvám s lázeňskými zařízeními. Třetí věc, na které jsme se s panem ministrem dohodli, spočívá v tom, že budeme podávat individuální podněty pacientů, u nichž vznikl nějaký problém v souvislosti s předepisováním lázeňské péče. Dohodli jsme se také na tom, že pan ministr při přípravách zdravotně pojistných plánů by měl zdravotním pojišťovnám předložit návrh, aby se v těchto plánech na příští rok zachovala pro lázně stejná částka, jako byla plánována na letošek. To znamená, že se nebude vycházet z toho, co se vyčerpalo tento rok, ale bude se vycházet z plánu. To je poměrně pozitivní závěr, neboť pokud by se vycházelo z letošního čerpání, které bylo ovlivněno chybným indikačním seznamem, tak by lázně v příštím roce nemohly v žádném případě přežít.
A není to tak trošku ustoupení z vašich požadavků? Lázně vždy tvrdily, že jim určený objem peněz z veřejného zdravotního pojištění je oproti jiným segmentům nesrovnatelně nízký a že na ně není pohlíženo jako na pevnou součást zdravotní péče…
Tak my pro příští rok budeme samozřejmě požadovat ještě víc, protože víme, jak u Ústavního soudu dopadl návrh na zrušení regulačních poplatků. Tento výpadek z příjmu lázeňských zařízení bude mít obrovský dopad do hospodaření lázeňských zařízení, protože tyto poplatky tvořily až 10 procent z jejich příjmů. Tyto výpadky budeme chtít také vykompenzovat. Co se týká té podfinancovanosti, tak jsme ministerstvo upozorňovali na fakt, že se v případě lázní prostředky z veřejného zdravotního pojištění na lázně v průběhu let nejenže nezvyšovaly, ale dokonce šly ještě dolů. Tu situaci je tedy skutečně třeba posuzovat objektivně. Doporučili jsme proto ministerstvu zdravotnictví, aby se tím zabývali odborníci, kteří budou tento problém posuzovat na základě odborných studií, jež byly zpracovány v České republice i v zahraničí. U nás se jedná například o o studii pana docenta Petra Petra z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která zkoumala účinnost lázní v rámci zdravotní péče, resp. vliv lázeňské péče na spotřebu léků. Ministerstvo se nemůže na lázně dívat pouze z jednoho úhlu pohledu. V této souvislosti má lázeňství dopad i do hospodářství celé České republiky, neboť jsou významnými zaměstnavateli a s jejich zánikem by zanikla i řada pracovních míst. Ty dopady jsou obrovské, což potvrzují i některé zahraniční studie, podle kterých se jedno investované euro do lázeňství vrací až desetkrát.
Zdá se, že budoucnost – chcete-li přežití – lázní bude hodně záviset na postoji pojišťoven. Věříte osobně v to, že zdravotní pojišťovny, které jsou samy v deficitu, budou ochotny uvolnit peníze na proplácení lázeňských pobytů?
Vedli jsme jednání se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny i se zástupci zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Těchto jednání se účastnili jak zaměstnavatelé, tak zástupci ministerstva zdravotnictví. Pan minstr slíbil, že se to s nimi pokusí vyřešit. My v souvislosti s chybějícími financemi v systému navrhujeme, aby vláda poskytla okamžitou půjčku VZP, která by tento deficit zdravotního pojištění – který je výrazný zvláště u VZP – pomohla řešit. Na účtech ostatních zdravotních pojišťoven finanční prostředky na čerpání lázeňské péče jsou – výběr zdravotního pojištění je vyšší, než byl predikován ministerstvem financí. Vše je tedy jen otázkou vůle se dohodnout.
Jaká nálada nyní panuje mezi členy krizového štábu lázní. Můžete říci, že vás postoj ministra zdravotnictví uklidnil?
Doufáme, že se po jednání s panem ministrem konečně dopracujeme k nějakému konkrétnímu a rychlému řešení. Všichni si uvědomujeme, že mandát současného ministra je velmi omezený. Indikační seznam zřejmě nestihne odsouhlasit, ale měl by být připraven pro jeho nástupce. Předpokládáme, že určitá kontinuita by snad na ministerstvu mohla existovat. Navíc téměř všechny politické strany, na jejichž programy jsem se dívala, v nich uvádějí, že chtějí řešit kritickou situaci ve zdravotnictví. Některé strany se dokonce zmiňují konkrétně o situaci lázní. Doufám tedy, že až se složí nová poslanecká sněmovna, nebude bojkotovat předchozí odborné dohody.
Rozhovor na dané téma s předsedou Sdružení lázeňských míst a starostou města Třeboň Ing. Jiřím Houdkem čtěte v pondělním vydání.