Glioblastom (glioblastoma multiforme) je nejčastější a nejagresivnější primární mozkový nádor. Incidence se uvádí přibližně 3 nové případy na 100 000 obyvatel za rok. Hlavním úskalím této formy rakoviny je obtížná a často neúspěšná léčba a také vysoké riziko recidivy.
Výzkumníci z Floridské univerzity nyní vyvinuli očkovací látku na bázi mRNA, která přeškolí imunitní systém pacienta tak, aby byl schopen účinně bojovat proti nádorovým buňkám glioblastomu. Tím chtějí docílit úspěšné léčby rakoviny.
„Glioblastom je nejběžnějším zhoubným nádorem mozku a navzdory pokroku v lékařské vědě se výsledky za desítky let výrazně nezměnily,“ řekl Elias Sayour, MD, PhD, profesor pro výzkum dětské onkologie na Oddělení neurochirurgie a pediatrie na Floridské univerzitě a hlavní autor této studie.
Studie nejprve hodnotila efekt nových mRNA vakcín testováním na 10 psech s mozkovými nádory. Do studie byli zařazeni svými majiteli, protože již neměli žádné jiné možnosti léčby.
Psi léčení touto vakcínou žili v průměru 139 dní, zatímco nenaočkovaná zvířata trpící stejným onemocněním se zpravidla po stanovení diagnózy dožijí kolem 30 až 60 dní.
Po testech na zvířatech vědci rozšířili svůj výzkum o malou klinickou studii schválenou FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) se čtyřmi účastníky s glioblastomem. K vytvoření personalizované vakcíny byly použity nádorové buňky účastníků této studie.
„Tím, že se zaměříme na jedinečný repertoár mRNA rakoviny pacienta, můžeme vyrobit dokonale personalizované vakcíny jedinečné pro jednotlivé nádory způsobem, který je proveditelný a komerčně využitelný pro všechny,“ vysvětlil Sayour.
Za méně než 48 hodin po aplikaci očkovací látky byli lékaři u těchto pacientů schopni pozorovat aktivní imunitní reakci proti mozkovému nádoru.
„To je důležité, protože obvykle trvá nějaký čas (s přeočkováním týdny až měsíce), než vakcíny začnou fungovat,“ řekl Sayour.
I když je ještě příliš brzy na posouzení klinických účinků mRNA vakcíny proti rakovině, vědci uvedli, že účastníci lidské studie, kterým byla vakcína podána, buď žili bez onemocnění déle, než se očekávalo, nebo přežili déle, než se očekávalo. Hlavní přínos této malé klinické studie spočíval v prokázání bezpečnosti a proveditelnosti před započetím větší klinické studie.
„Musíme potvrdit tato zjištění u větší kohorty pacientů, identifikovat maximálně tolerovanou dávku a zahájit 2. fázi testování,“ řekl Sayour.
„Celková strategie léčby pomocí systémové imunitní reakce je velmi zajímavá. Přeprogramování mikroprostředí nádoru je velmi slibné a domnívám se, že v širším kontextu výzkumu imunoterapie se jedná o opravdu vzrušující přístup,“ řekl Wael Harb, hematolog a onkolog z MemorialCare Cancer Institute v Kalifornii, který se studie nezúčastnil.
Zdroje: medicalnewstoday.com, sciencedirect.com