BRUSEL - Nové členské státy Evropské unie mají v oblasti zdraví ještě co dohánět. S výjimkou Malty a Kypru, které nemají komunistickou minulost, se úroveň péče o zdraví ve zbývajících osmi zemích výrazně liší od bývalé „patnáctky“. Vyplynulo to ze společné studie London School of Economics a francouzského Institutu pro vědu a zdraví (ISS), která byla včera zveřejněna v Bruselu.
Studie mimo jiné ukázala, že očekávaná délka života je u lidí z nových členských států ze střední a východní Evropy nižší než u obyvatel „staré“ unie. Zatímco průměr EU před rozšířením činil 78,72 let, v nových členských zemích je průměrná očekávaná délka života pouze 73,17 let. Na dlouhý život se mohou těšit především Slovinci (76,49), Češi (75,43) a Slováci (73,82).
Jak včera novináře informovala Ellen Nolteová z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny, na vině není jen úroveň zdravotnictví. „Lidé ze zemí východní a střední Evropy jedí nezdravě, mají nedostatek zeleniny a čerstvých potravin. Mimo to především v baltských státech existuje vysoká úroveň alkoholismu,“ upozornila Nolteová. Po vpádu tabákových společností do zemí střední a východní Evropy v 90. letech navíc nebývale vzrost počet kuřáků, zejména mladých žen.
Obyvatelé zemí střední a východní Evropy jsou navíc častěji postiženi kardiovaskulárními chorobami a rakovinou plic či u žen rakovinou dělohy, častěji také umírají při dopravních nehodách, vraždách či sebevraždách. Svou roli hrají i infekční choroby, především sexuálně přenosné nemoci, včetně HIV/AIDS, a tuberkulóza.
„Ekonomické a politické změny v tomto regionu se výrazně projevily na životě obyvatel,“ připomíná studie. Mnoho lidí najednou muselo vystačit s nízkými příjmy. V oblastech, které zažily rychlý přechod k tržní ekonomice a s tím spojený růst nezaměstnanosti, se zejména u mužů s nízkým vzděláním zvýšila úmrtnost, uvádějí autoři studie.
Zároveň konstatují, že k různým nedostatkům ve zdravotnickém systému nových členských zemí se ještě přidávají zdravotní hrozby spojené s rostoucí společenskou nerovností a se stárnutím populace.
ČTK