„Pokud by úřad do termínu nerozhodl, obchodoval by se lék za cenu navrženou firmou,“ uvedl Cabrnoch. O směrnici jednal s ministrem Leošem Hegerem (TOP 09), prý se obává, že se úřad dostane pod příliš veliký tlak. Podle Cabrnocha podobně reagují i jiné země, zpřísnění se brání.
„Já pro tvrdé lhůty hlasuju, protože léky se dělají pro pacienty,“ řekl Cabrnoch. Odmítl argumenty, že nové léky odebírají příliš mnoho peněz ze zdravotního pojištění a že levnější generika stačí pro víc pacientů.
Zkrácené lhůty mají platit pro určení ceny i pro zařazení léku mezi hrazené z pojištění. Pokud by úřad ve lhůtě nerozhodl, měla by firma právo na náhradu škody, protože odkladem by přišla o část zisku. Směrnici už zdravotní výbor EP schválil, čeká na projednání v plénu, poté půjde do Evropské rady. Do roka po schválení musejí země provést změny národní legislativy.
Nové evropské regulace zahrnují také změny v podmínkách klinických hodnocení. V nich se ověřuje bezpečnost a účinnost nových léků. Chystané nařízení má zvýšit ochranu pacientů, kteří lék zkoušejí, a zajistit spolehlivost výsledků.
Cabrnoch uvedl, že v Evropě je požádáno každý rok o 4400 klinických studií, 60 procent zadávají farmaceutické firmy, 40 procent univerzity a další. Většina studií je mezinárodních. Nařízení zavádí jednotnou dokumentaci pro žádost, která by se podávala přes jednotný evropský portál.
Složitost systému a finanční náročnost studií, kde cenu zvyšuje i pojištění účastníků, vedla podle Cabrnocha k tomu, že počet žádostí klesl v letech 2007 až 2011 o čtvrtinu. Náklady na personální zajištění se za tu dobu zdvojnásobily, poplatky za pojištěné stouply o 800 procent. Průměrná prodleva v zahájení studie narostla o 90 procent na 152 dní.
Chystané nařízení lhůty zkrátí a vytvoří mechanismus pro odškodnění ve „státním“ pojištění pro klinické studie. Nařízení by mělo začít platit za dva roky od schválení, zatím je ale neprojednal ani zdravotní výbor EP.
Naďa Myslivcová vit