Nové společné normy by měly začít platit do dvou let, během nichž by je členské státy měly převést do své legislativy.
Systém, který by měl vzniknout, se inspiruje mimo jiné ve Španělsku, kde v nemocnicích fungují koordinátoři, kteří jsou za tělesné orgány odpovědní. „Jinde v Evropě se tyto orgány ztrácejí, neboť lékaři nemají čas se o ně starat,“ řekl německý europoslanec Peter Liese.
Podle něj jsou tak běžné případy, kdy se nějaký orgán nevyužije, protože v dané zemi EU není vhodný člověk, kterému by mohl být transplantován. „Pokud budeme mít společné normy kvality a bezpečnosti, pak bychom mohli zlepšit přeshraniční výměnu orgánů,“ dodal.
Český europoslanec Miroslav Ouzký (ODS) podotkl, že ač není obecně přívržencem přílišné harmonizace na úrovni EU, v tomto případě jde podle něj o krok správným směrem.
Systém třeba umožní, že bude možné jasněji dohledat „minulost“ orgánu, což by mělo přispět třeba k boji proti nelegálnímu obchodu s nimi. Lidé, kteří by nějaký orgán darovali již během svého života, by také měli mít nárok na určité odškodnění či náhrady. Státy ale nesmějí povolit, aby se na tuto formu darování dělaly nějaké reklamy.
Podle zákonodárců v EU nyní na čekacích listinách na tělesné orgány čeká kolem 60.000 pacientů. Denně pak kolem 12 z nich umře, protože se k nim nedostanou včas. To by se mělo díky novým pravidlům také urychlit.
V každé státě by měl vzniknout nebo být pověřen nějaký úřad tím, že bude dohlížet na dodržování pravidel, která budou v celém bloku společná. Státy si mohou, budou-li chtít, ponechat či zavést i přísnější normy, než s jakými počítá tato nová směrnice. Zajišťovat budou třeba i to, aby byla známá „cesta“ orgánu od dárce až k pacientovi, i to, aby se data nějak nezneužívala.