O novele zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a valorizaci vyměřovacího základu Profit již podrobně informoval. V souvislosti s účinností nařízení vlády č. 346/2001, které stanovilo novy přepočítací koeficient, je třeba upozornit, že se mění i další dávky.
Pro uplatnění nároku na nemocenské a ostatní dávky s ním související platí konkrétně upravená pravidla. Nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Žádost o dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele; osoby samostatně výdělečně činné u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. U ostatních dávek se také využívají předepsané tiskopisy a k nim se přikládají předepsané přílohy.
Podpůrčí doba
Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny (tedy nejen za dny pracovní, nýbrž i za sobotu, neděli a svátky) po stanovenou tzv. podpůrci dobu. U nemocenského činí zásadně nejvýše jeden rok, přičemž se do ní v některých případech započítávají také předchozí období pracovní neschopnosti. (Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrci doby, jestliže je možno na základě vyjádření okresní správy sociálního zabezpečení očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrci doby.)
Kratší podpůrci doba platí pro poživatele starobního důchodu a plného invalidního důchodu. Nemocenské se jim poskytuje nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).
Ostatní dávky nemocenského pojištění
Účelem podpory při ošetřování clena rodiny je poskytnout zaměstnanci (ženě nebo muži) hmotné zabezpečení v době, kdy nemohl pracovat, protože ošetřoval nemocného člena rodiny, tj. buď nemocné dítě mladší než 10 let nebo jiného nemocného
člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžadoval nezbytné ošetřování jinou osobou, popřípadě pečoval o zdravé dítě do 10 let z důvodů stanovených zákonem.
Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje zaměstnanci nejvýše po dobu prvních 9 kalendářních dnů, pokud v nich potřeba ošetřování nebo péče trvá. Zaměstnanci, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se podpora poskytuje déle, nejvýše však po dobu prvních 16 kalendářních dnů.
Maximální základní podpora se od l. ledna 2002 zvýší ze současných na 3420 Kč na 3771 Kč a maximální zvýhodněná podpora z nynějších 6080 Kč na 6704 Kč.
Matkám po porodu
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené. Jestliže žena porodila zároveň dvě nebo více dětí, prodlužuje se podpůrci doba na 37 týdnů; stejně se prodlužuje tato doba pro ženu, jež porodila jedno dítě, pokud je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená, osamělá a nežije-li s druhem.
Maximální peněžitá pomoc v mateřství za jeden kalendářní den se zvýší ze současných 380 Kč na 419 Kč a maximální měsíční pomoc (za 31 kalendářních dnů) z nynějších 11 780 Ke na 12 898 Kč.
Při zákazu práce
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než na pozici dosavadní. Totéž platí pro matku do konce devátého měsíce po porodu. Touto sociální dávkou se vyrovnává rozdíl mezi mzdou, kterou měla zaměstnankyně před převedením na jinou práci, a mzdou, kterou má po tomto převedení. Nevyrovnává se ovšem pokles příjmu, k němuž došlo v důsledku toho, že žena začala pracovat na kratší pracovní úvazek. Příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnal kyne zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměr jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendáři den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převeden Dávka se vyplácí nejdéle do ní stupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátí ho měsíce po porodu.
RICHARD W. FETTER (autor je právník), Profit, 17.12.2001