Noví členové EU mají ve zdravotnictví ještě co zlepšovat

7. 6. 2004 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Deset nových členských států Evropské unie sice udělalo ve zdravotní oblasti velký pokrok, zbývá jim však ještě dokončit řadu reforem. Musí především začít uplatňovat evropskou legislativu, shodli se přední zdravotničtí experti, kteří v Bruselu představili studii o dopadech rozšíření EU na zdravotnické systémy...


BRUSEL - Deset nových členských států Evropské unie sice udělalo ve zdravotní oblasti velký pokrok, zbývá jim však ještě dokončit řadu reforem. Musí především začít uplatňovat evropskou legislativu, shodli se přední zdravotničtí experti, kteří v Bruselu představili studii o dopadech rozšíření Evropské unie na zdravotnické systémy deseti „nováčků“.

„Všech pětadvacet členských zemí má však před sebou stejný úkol, a to zajistit trvalé financování zdravotnictví do budoucna,“ řekl Martin McKee, ředitel Evropského střediska pro zdravotnické systémy a politiky.

Studie připomíná, že vstup deseti zemí do EU přinese řadu výhod, například možnost pro pacienty z EU využívat některých zdravotnických služeb v jiných členských státech. Lékaři a zdravotní sestry mohou svobodně odejít za lepším výdělkem do jiného členského státu.

McKee soudí, že obavy z odchodu veškerého kvalitního zdravotnického personálu do zahraničí jsou patrně přehnané, neboť nic takového se nestalo ani při předchozích rozšířeních, kdy byla situace obdobná.

„Je třeba připustit, že odchod byť jediného špičkového lékaře z tak malé země, jako je například Malta, by jí mohl způsobit problémy,“ uvedl.

Zdravotnictví v nových členských zemích se podle studie bude muset vypořádat s celou řadou evropských norem, týkajících se kupříkladu pracovní doby, hygieny a bezpečnosti práce nebo ochrany osobních údajů.

Studie varuje, že v unii po rozšíření přibylo zranitelných osob, jako jsou staří lidé nebo menšiny. „Je třeba dohlédnout, aby nebyli ponecháni osudu,“ upozorňují autoři.

Pokud jde o srovnání očekávané délky života, údaje, kolika let se lidé mohou dožít v plném zdraví, nové členské země s výjimkou Malty a Kypru za „patnáctkou“ dosti zaostávají.

Občany střední a východní Evropy s větší pravděpodobností potkají vážné zdravotní potíže ještě před sedmdesátkou, zatímco lidé ze „starých“ členských států se s nemocemi potýkají v průměru po 75. roce života.

Na vině jsou podle studie především srdeční choroby, zaviněné přílišnou konzumací tučných jídel a kouřením, a také větší vášeň pro alkohol.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?