což je pobyt delší než 6 měsíců. Podle stávající legislativy nemusí člověk dlouhodobě pobývající v cizině platit pojistné v ČR jak v případech, kdy tam byl zdravotně pojištěn, tak tehdy, pokud mu byla ve zvolené zemi poskytována lékařská péče bez přímé úhrady na základě mezinárodní smlouvy. Pokud byl v cizině pojištěn, je po návratu povinen předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění a o jeho délce. Pojištěním musí být pokryt celý pobyt v cizině, ve kterém neplatil pojistné v ČR. Pokud mu byla péče poskytována na základě mezinárodní smlouvy, doklad o pojištění předkládat nemusí. Nová právní úprava ale vyžaduje, aby všichni, kteří dlouhodobě pobývali v cizině a neplatili pojistné v ČR, předložili při opětovném přihlášení u příslušné zdravotní pojišťovny doklad o uzavřeném pojištění a jeho délce. To platí i v případech, kdy je v zemi poskytována péče na základě mezinárodní smlouvy. Pokud tak pojištěnec neučiní, musí doplatit pojistné zpětně. Ti, kteří pobývají déle než šest měsíců v zemích, kde vůbec neexistuje nebo je velmi komplikovaná možnost zdravotní pojištění uzavřít (například v Anglii), musejí po celou dobu platit pojistné v ČR jako osoby bez zdanitelných příjmů, nebo by měli uzavřít některou z forem komerčního zdravotního pojištění (například cestovní zdravotní pojištění). Závěrem je nutné připomenout, že nadále platí, že pokud pojištěnec, který při dlouhodobém pobytu v cizině nechce platit pojistné v ČR, o tom musí před odjezdem učinit písemné prohlášení u své pojišťovny.
Pro zdravotní pojištění platí jiné podmínky
Od 1. července dojde ke změnám zákona o veřejném zdravotním pojištění. Co se změní? Jde například o nové vymezení a platbu pojistného u tzv. osob bez zdanitelných příjmů. Za osoby bez zdanitelných příjmů budou nadále považováni pojištěnci s trvalým pobytem v ČR, za které není po celý kalendářní měsíc (právě toto vymezení je velmi důležité) plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako osoba samostatně výdělečně činná. Účelem této úpravy je odstranění situací, ke kterým dosud docházelo například při změně zaměstnání, kdy pojištěnec musel často sám zaplatit pojistné třeba jen za jeden či dva dny od ukončení starého zaměstnání do vzniku účasti na nemocenském pojištění v novém zaměstnání. Docházelo k tomu i tehdy, když těmito dny byly sobota a neděle, či svátek. Mezi další změny patří úpravy ustanovení týkající se institutu odstranění tvrdosti. Odstranění tvrdosti bude, stejně jako dříve, možné jen u penále, pokut a přirážek k pojistnému, a to na písemnou žádost plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby. Žádost může být ale podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla sankce uložena. Na řízení o prominutí těchto sankcí se nebudou nadále vztahovat předpisy o správním řízení. Rozhodovat o odstranění tvrdosti u penále bude možné i bez vydání platebního výměru. Až do června tohoto roku mohl o odstranění tvrdosti rozhodovat pouze Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny. Po novele zákona bude tento orgán nadále rozhodovat o všech pokutách, přirážkách k pojistnému, avšak u penále jen o částkách přesahujících 20 000 Kč. Velkým průlomem do dosavadní praxe bude pravomoc zdravotní pojišťovny sama rozhodnout o odstranění tvrdosti při vyměření penále do 20 000 Kč. Nebude to ale například možné v případech, kdy pojištěnec nemá zaplacené pojistné a pojišťovna u něho eviduje dluh na pojistném. Další pozitivní změnou pro zdravotní pojišťovny bude možnost řešit případy, kdy plátce s pojišťovnou nekomunikuje a nepřebírá korespondenci. V tomto případě bude moci pojišťovna doručovat formou veřejné vyhlášky.
Ivana Jenšovská, Benešovský deník, 24.6.2002
autora je ředitelka OP VZP ČR Benešov