Novou vakcínu snášejí kojenci lépe

13. 5. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Očkovací látky se stále vyvíjejí a objevují se takové, po kterých je nevhodných reakcí organismu málo. Vznikají nebuněčné očkovací látky, které postupně nahrazují dříve užívané celobuněčné…

Od ledna 2003 existuje také u násmožnost nechat děti touto vakcínou očkovat.

Již v porodnici každé dítě zažije první očkování a pak je podle očkovacího kalendáře zváno na další.

Objevují se však hlasy rodičů, kteří s tímto systémem nesouhlasí a odmítají své děti nechat očkovat.

Je třeba si ale uvědomit, že vakcinace je zatím stále nejlepší ochranou zdraví. Právě díky očkování v podstatě zmizela smrtelná onemocnění, jako jsou např. tetanus, dětská obrna.

Velmi důležitá je také vakcinace proti Haemophilu influenzae typu b. Tyto bakterie se vyskytují zejména v dýchacích cestách a u dětí do 6. roku mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blannebo flegmónu příklopky hrtanové.

Chrání před infekcí

„Děti jsou během raného dětství očkovány proti deseti závažným infekcím. První vakcína, která se dítěti aplikuje ještě v porodnici, je proti tuberkulóze,“ říká doc. MUDr. Ivan Novák, CSc., z pediatrické kliniky IPVZ a 1. Lékařské fakulty UK Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Zpravidla v devátém týdnu života začíná očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a hemofilové invazivní infekci.

V jedné injekci jsou dítěti poskytnuty ochranné látky proti čtyřem závažným infekčním nemocem.

Snižuje se tak počet injekcí, tedy vpichů, aplikovaných v prvním roce života. Od roku 2001 bylo zařazeno také očkování proti virové hepatitidě typu B, a to jak u kojenců, tak zároveň u dvanáctiletých dětí.

Od 15. měsíce jsou děti očkovány kombinovanou vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Proti dětské přenosné obrně jsou děti očkovány ve formě kapek, které dostanou na lžičce.

Nový typ očkovací látky

Vyvíjejí se očkovací látky, které při menším počtu komplikací mají vysokou schopnost navodit tvorbu protilátek. Je také snaha omezit celkový počet injekcí.

Od ledna 2003 existuje také u nás možnost nechat očkovat děti alternativní vakcínou, kterou stát ale obvykle nehradí.


Nová kombinovaná vakcína obsahuje nebuněčnou složku proti dávivému kašli. Její šetrnost spočívá v tom, že neobsahuje celé buňky, ale pouze jejich části, důležité pro vytvoření imunity.
 

„Jednou z takových vakcín, kterou mohou rodiče pro očkování svých dětí vybrat, je alternativa ke státem hrazené očkovací látce, která je určena pro pravidelné očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a hemofilové invazivní infekci, tzv. čtyřkombinaci,“ říká doc. Novák.

„Velkou předností je nižší výskyt reakcí očkovaných dětí. To se týká hlavně bolestivosti, otoku, zarudnutí v místě vpichu i horečky. Zatěžuje podstatně méně organismus a malé děti je lépe snášejí.“

Záleží i na rodičích

U některých dětí lze očekávat při očkování větší komplikace než u jiných. Jsou to například děti s nízkou porodní váhou nebo s určitým neurologickým postižením.

Mnohé z nich nemohly být, až do doby, kdy se začala používat nebuněčná vakcína proti dávivému kašli, vůbec očkovány.

To jsou případy, které by měl posoudit dětský lékař, a po konzultaci s odborníkem dostane dítě nebuněčnou očkovací látku od státu zdarma.

Rozhodnout o použití nebuněčné vakcíny však mohou po konzultaci s lékařem i rodiče zcela zdravých dětí.

Mohou je k tomu vést zkušenosti s očkováním prvního dítěte, které mělo silnější reakce po očkování celobuněčnou vakcínou proti černému kašli, a chtějí se jich v případě mladšího sourozence vyvarovat.

Uvažovat o tom lze i tehdy, když dítě reaguje na očkování silněji. Pak můžeme při dalších vakcinacích užít nebuněčnou vakcínu.

Musí však počítat s tím, že tuto šetrnější vakcínu zaplatí. Za jednu dávku se v lékárně zaplatí zhruba 1150 korun.

„Rodiče mají větší možnost volby, větší volnost ve výběru vhodného očkování pro děti. Pro lékaře je to výzva k diskusi s rodiči, k rozvoji jejich zdravotního vzdělávání a k poskytování většího množství informací. Je však nutné se s praktickým lékařem pro děti a dorost radit a v případě nejasností také s epidemiologem. Jakákoliv nová očkování nesmějí narušit ta pravidelná a musí být slučitelná s naším očkovacím kalendářem,“ dodává doc. Novák.

Jana Herodková, Právo, 13.05.2003


PRAVIDELNÝ OČKOVACÍ KALENDÁŘ
4. den až 6. týden – Tuberkulóza
9. až 12. týden – Záškrt, tetanus, dávivý kašel a invazivní onemocnění způsobené Haemophilem influenzae typu b (1. dávka základního očkování) a virová hepatitida typu B (1. dávka)
10. týden až 18. měsíc – Dětská přenosná obrna (dvakrát za sebou v odstupu osmi týdnů, v celostátně stanovených termínech v březnu a květnu)
13. až 16. týden – Záškrt, tetanus, dávivý kašel a invazivní onemocnění způsobené Haemophilem influenzae typu b (2. dávka základního očkování) a virová hepatitida typu B (2. dávka)
17. až 20. týden – Záškrt, tetanus, dávivý kašel a invazivní onemocnění způsobené Haemophilem influenzae typu b (3. dávka základního očkování)
33. až 36. týden – Virová hepatitida typu B (3. dávka)
14,5. měs. až 30. měs. – Dětská přenosná obrna (dvakrát za sebou v odstupu osmi týdnů, v celostátně stanovených termínech v březnu a květnu) Věk Nemoc
15. měsíc – Spalničky, příušnice, zarděnky (1. dávka)
18. až 20. měsíc – Záškrt, tetanus, dávivý kašel a invazivní onemocnění způsobené Haemophilem influenzae typu b (4. dávka základního očkování)
21. až 25. měsíc – Spalničky, příušnice, zarděnky (2. dávka v odstupu 6 až 10 měsíců po prvním očkování)
2. rok – Tuberkulóza (přeočkování pouze tuberkulin negativních dětí bez jizvy po očkování)
5. rok – Záškrt, tetanus, dávivý kašel (přeočkování)
11. rok Tuberkulóza (přeočkování pouze tuberkulin negativních dětí)
12. rok – Virová hepatitida typu B (pouze u dětí, které nebyly očkovány v prvních měsících života) – 3 dávky v rozestupu 0, 1 a 6 měsíců
13. rok – Dětská přenosná obrna (přeočkování)
14. rok – Tetanus (přeočkování, další vždy po deseti letech)
 
  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?