Stavební ruch ve výzkumném centru nedaleko Manchesteru je pochopitelný, firma rozšiřuje výzkumná pracoviště, aby obstála na trhu. „Každý den investujeme do výzkumu jedenáct miliónů dolarů a na vývojových projektech pracuje jedenáct tisíc našich lidí,“ upozorňuje Chris Dalton, šéf firmy pro komunikaci.
AstraZeneca patří mezi přední světové výrobce takzvaných originálních léků, vyvíjí je tedy sama. Její obrat loni přesáhl sedmnáct miliard dolarů, zisk činil čtyři miliardy.
Společnost má v pěti zemích devět výzkumných pracovišť, to největší je právě zde. „V Alderley Parku zaměstnáváme na čtyři a půl tisíce lidí, z toho tři tisíce se podílejí přímo na výzkumu,“ dodává Chris Dalton.
Nemáte záruku, že to výjde, říká výzkumník
Základ prosperity velkých farmaceutických firem je zdánlivě prostý. Vymyslí lék, ten si pak patentují, konkurence jej nesmí vyrábět a lze jej tedy prodávat za slušnou cenu.
„Zádrhel je v tom, že vývoj nového léku trvá třeba třináct let - a po celou tu dobu nemáte záruku, že to vyjde. Nás přitom přijde vývoj jednoho léku na sedm set padesát miliónů dolarů,“ říká George Blackledge, ředitel společnosti pro klinický výzkum v oblasti onkologie.
Pro srovnání - náklady na vývoj jediného originálního léčiva představují přibližně částku, kterou vydá za celý rok na částečnou úhradu ceny léků Česká republika.
Vedle ohromné společné jídelny či administrativních budov tak tvoří značnou část areálu laboratoře. Na některá pracoviště je omezen přístup nejen proto, že by se se tajemství mohla dostat ke konkurenci, ale i kvůli potřebě sterilního prostředí. Také proto se stále více prosazuje automatizace.
Počítač kupříkladu řídí celý proces s tím, že případné závady nahlásí prostřednictvím mobilu pracovníkovi, který má dozor. „Ten leckdy nemusí být ani na pracovišti a po internetu zase chybu napraví,“ tvrdí Chris Dalton. Lidé však kvůli strojům rozhodně o práci nepřijdou - další investice se chystají.
„Na výzkum vydáme letos celkem asi dvě a půl miliardy dolarů, investice do této oblasti přitom stále rostou. Přímo v Aklderley Parku také příští rok dokončíme jednu budovu pro rozšíření výzkumných projektů za 42 miliónů dolarů, o rok později pak druhou za 85 miliónů,“ dodává Chris Dalton.
Poukazem na obrovské investice také George Blackledge obhajuje názor, proč musí mít farmaceutické firmy tak výrazné zisky. „Drtivou většinu nových léků, 93 procent, za posledních pět let vyvinuly právě podobní vývojově orientované firmy, jako jsme my. Jen malý zbytek vznikl se státní podporou, třeba někde na univerzitách,“ říká.
| „Na počátku si představte asi jeden a půl miliónů lahviček s různými substancemi. Z těch najdeme tak šest až sedm sloučenin, které se nám zdají pro daný účel vhodné,“ uvádí George Blackledge. |
Počet nových léků spíše stagnuje
George Blacklidge připouští, že když před čtrnácti lety ve firmě začínal, pohybovaly se náklady na nový lék kolem 250 miliónů dolarů.
Odborníci upozorňují, že v posledních letech počet nových léků spíše stagnuje. „Náklady jsou vyšší, protože je stále obtížnější a náročnější vynalézat nové léky,“ říká.
George Blackridge tvrdí, že jednodušší léky již firma má, ale nyní se zaměřuje na nákladné medikamenty například pro oblast nádorových onemocnění, srdečních a cévních chorob, nervových či infekčních onemocnění.
Tomu přitakává i jeho kolega z klinického výzkumu, Ivan Malezinek, jenž přišel do Anglie z Čech už před více než deseti lety. „Nákladné přitom není ani tak přijít na to, jaká sloučenina na co působí. Nejtěžší je naopak ověřit, aby lidem lék nezpůsoboval jiné potíže,“ říká.
Konkrétní cesta od nápadu po konečný lék na určitou chorobu je ovšem podle odborníků hodně trnitá. „Na počátku si představte asi jeden a půl miliónů lahviček s různými substancemi. Z těch najdeme tak šest až sedm sloučenin, které se nám zdají pro daný účel vhodné,“ uvádí George Blackledge.
Z oněch sloučenin se vyberou dvě až tři základní účinné látky. Tato etapa, která trvá kolem sedmi let, přijde třeba firmu AstraZeneca na zhruba 30 miliónů dolarů.
Finančně mnohem náročnější je další fáze. Trvá kolem šesti let, a probíhají v ní klinické testy. Nejprve na to, aby lék neškodil svými vedlejšími účinky. Poté se testuje, jak lidem pomáhá, a konečně, zda je lepší než dosud užívaná léčiva.
„Velice důležitá je i poslední etapa, a to schvalování léku pro jeho použití na trhu. Tento proces může trvat i dva roky,“ upozorňuje Ray Forsythe, jenž vede oddělení zaměřené na schvalovací procesy. Není mu co závidět - veškerá dokumentace vývoje jediného léku má totiž kolem miliónu stránek.
Martin Mařík, Hospodářské noviny, 11.11.2003