Praha - „Já si nedovedu představit, že s plodem v určité rané fázi těhotenství s následným potratem bude zacházeno klasicky jako s mrtvolou,“ řekl Sobotka.
Laborant patologie z Fakultní nemocnice Motol ČTK potvrdil, že odebrané lidské plody se dostávají na patologii, plody do váhy 500 gramů jsou uloženy do společného hrobu, plody vyšší váhy mohou rodiče nechat klasicky pohřbít. To však mohou i u plodu do 500 gramů, pokud o to mají zájem.
Podle primáře dětského oddělení liberecké nemocnice Martina Zítka už dnes, pokud zemře nedonošené dítě, následují přísné administrativní postupy. „My zhotovíme dokumentaci, to znamená list o prohlídce zemřelého, list jde s tělem pacienta na patologii, a rodičům oznámíme, kdy dítě zemřelo, aby si v nejbližší pohřební službě zařídili potřebné věci,“ řekl primář.
Lékařka porodnice Fakultní nemocnice Motol ČTK řekla, že pokud by se změnil zákon tak, že by se pohřbíval i plod po interrupci, která se dělá do 12. týdne těhotenství vývěvou, musela by se změnit metodika. Vývěvou se totiž zárodek „destruuje“, nic se s ním nedá dál dělat. Ve vyšším stupni těhotenství, do 24. týdne, pokud je ohrožena žena nebo plod, se potrat provádí za pomoci léků a plod lze pohřbít.
Do zákona o pohřebnictví se lidský plod dostal zásluhou křesťanských poslanců. Předseda lidoveckého senátního klubu Jiří Šenkýř ale nepovažuje chybu v zákoně za dramatickou. Napraví ji prý prováděcí vyhláška ministerstva pro místní rozvoj, kterou by mělo připomínkovat ministerstvo zdravotnictví.
„Díval jsem se, jak se to dělalo v minulosti, ve starých matrikách. Když pohřbívali po potratu, psali, že pohřbili dítě, ale nebylo uvedeno ani pohlaví, ani jméno, byl to plod po potratu,“ řekl Šenkýř.
Českobudějovické listy, 9.7.2001