Ženy v dovoláních poukázaly na údajný nesprávný úřední postup státu, který nezajišťuje péči při porodu doma, nepřijal patřičnou legislativu a v médiích vytváří prostředí netolerance vůči volbě místa porodu.
Případný porod v nemocnici obě ženy označily za zásah do práv, protože jej vzhledem k používaným metodám nepovažují za bezpečný. V dovoláních poukázaly také na stres a obavy vyvolané nejistotou, zda se podaří zajistit porodní péči doma.
NS s poukazem na české a unijní předpisy i mezinárodní závazky dospěl k závěru, že stát práva žen neporušil. „Dovolací soud nemohl přehlédnout, že žalobkyní uplatňovaná odpovědnost státu za újmu je vedena snahou o prosazení změn v politice zdravotní péče v oblasti porodnictví a změny v přístupu společnosti k domácím porodům a poměrům v porodnictví jako takovému,“ stojí v jednom z rozsudků. Případné změny je prý potřeba řešit ve veřejné diskusi, a nikoliv iniciovat prostřednictvím žalob.
Plánované domácí porody představují v Česku ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, lékařská obec je většinově odmítá jako nebezpečný hazard.
V ČR může porodní asistentka provázet ženu při přípravě na porod, může mít smlouvu s nemocnicí a vést porod v porodnici, ale dosažitelný musí být lékař. Podle své profesní unie by asistentky měly vést nekomplikované porody samy. Nyní asistentkám za plánovaný domácí porod hrozí pokuta.
Porodních asistentek je v Česku podle údajů z letošního května asi 4300, což zhruba odpovídá potřebám nemocnic. Málo je asistentek komunitních, které pracují mimo nemocnice. Je jich kolem stovky, v některých krajích působí jen jedna či dvě.
V Česku je podle Unie porodních asistentek připraveno asi deset projektů porodních domů. Jejich otevření brání dvě podmínky - porodní dům musí být vybavený jako porodní sál a neustále musí být přítomen lékař. Unie se snaží vyjednat s ministerstvem zdravotnictví zmírnění podmínek.