V dubnu prohlásil hlavní ekonom Raiffesien Bank Pavel Mertlík: „Jméno Emmerová na postu ministryně zdravotnictví zaručuje, že nedojde k reformám.“
Za pravdu jim dává páteční Paroubkovo rozhodnutí, že zdravotní pojišťovny musí být oddluženy šesti miliardami, aniž se předtím provedou úsporné reformy.
O zdravotních dluzích má nejlepší přehled VZP, protože se většina z nich schází na jejích účtech. Koncem minulého roku dosahovaly devíti miliard. Na rok 2005 VZP počítala se zvýšením reálných příjmů o pět až šest procent - při stomiliardovém rozpočtu to znamená 5 až 6 miliard navíc.
Další peníze měla získat podle pravidla o stoprocentním přerozdělení pojistného. Podle něho nezáleží na tom, kolik pojišťovny od plátců vyberou. Všechny peníze přerozdělí mezi sebou podle toho, jak nákladné mají pojištěnce.
Pravidlo nabíhá tři roky, a letos VZP dostala od zaměstnaneckých pojišťoven první miliardu navíc. Vyšší příjmy však víc než z poloviny pohltí dlouhodobý deficit pojišťoven, kdy výše příjmů trvale nekryje výdaje. Loni činil tento schodek čtyři miliardy.
Dalších pět miliard navíc měla VZP zaplatit nemocnicím podle tzv. úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Za tři miliardy může další vyhláška, která podle pojišťoven nedokonale reguluje ceny léků.VZP ohlašovala, že během roku zvýší svůj dluh z devíti na čtrnáct miliard. O tom, že počítá dobře, byla v dubnu přesvědčena Jarmila Fuchsová z ministerstva financí, když předpověděla na konec roku stejný dluh.
Experti ministerstva zdravotnictví začátkem roku počítali jinak. Ministerské vyhlášky měly VZP stát navíc namísto osmi nejvýš čtyři miliardy, zároveň experti ignorovali vliv dlouhodobého schodku. Největší pojišťovna tedy měla hospodařit se ziskem tří miliard.
Ministryně Emmerová připustila argumenty pojišťoven v květnu, kdy navrhla, aby stát VZP vyplatil mimořádnou dotaci 3,8 miliardy. Od příštího roku by měla vláda zvýšit dotaci za státní pojištěnce nejméně o 2,3 miliardy ročně. Pomocí těchto peněz se udrží bilance VZP do voleb v červnu 2006.
Paroubkův kabinet následuje příklad dřívějších kabinetů. Premiér Miloš Zeman přispěl na oddlužení zdravotnictví miliardou v roce 1999, o dva roky později dalšími pěti miliardami. Zároveň ministrům zdravotnictví nařídil sepsat plán, jak dalším dluhům zabránit. Koncepci ministra Davida vláda schválila, ministr byl však záhy odvolán. Jeho nástupce Fišer návrh reformy nepředložil.
Pokusila se o to v roce 2003 Marie Součková. Návrh reformy vyžadoval premiér Špidla jako podmínku dalšího oddlužení, nakonec ale vyplatil zdravotníkům sedm miliard i bez návrhu.
Historie se dnes opakuje. Paroubek slibuje šest miliard ještě před tím, než vláda projednala reformní návrh Emmerové. Ta svůj materiál před týdnem do vlády poslala, vládní program však s bolestivou reformou nepočítá. a
Odhad hospodaření VZP v roce 2005
Zvýšení Příjmů +11 miliard korun
Růst příjmů z pojistného +6
Vliv stoprocentního přerozdělení +1
Mimořádná dotace od premiéra +4
Zvýšení výdajů -12 miliard korun
Vliv dlouhodobého schodku -4
Vliv lékové vyhlášky -3
Vliv úhradové vyhlášky (potvrzené premiérem na 2. pololetí) -5
Petr Holub, Hospodářské noviny