Už 1600 žen se s obavami z rakoviny prsu obrátilo na linku pomoci 0800/180880. Z nich 78 poslali lékaři na vyšetření a u čtyř byla potvrzena rakovina. Novinářům to řekla Daniela Vítková z lékařského sdružení Trend.
„Rakovinou prsu onemocní v Česku každá dvanáctá žena; ročně to je 4500 žen, z nich 1800 zemře,“ řekla a připomněla, že ženy mohou nechat dotaz na záznamníku a v pracovních dnech od 17 do 21 hovořit i s některým z 20 lékařů, kteří na lince slouží.
„Ženy mají zkreslené či nedostačující znalosti o projevech a rizikách rakoviny prsu a nevědí, jak v případě podezření postupovat,“ řekla primářka radioterapeutického oddělení Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová k výsledkům průzkumu společnosti STEM/Mark a sdružení Trend, v němž odpovědělo 8000 žen.
Podle průzkumu považují ženy rakovinu prsu za nejčastější nádor u žen, což odpovídá skutečnosti. „Méně už je pravda, že rakovina prsu spíše hrozí ženě, v jejíž rodině ji někdo měl, často onemocní právě žena z rodiny bez zátěže. Ženy si také myslí, že zhoubné bujení nastane po úrazu prsu; to je omyl, úraz je spíše přivede k tomu, že si prsa vyšetří,“ řekla.
Varující by podle primářky pro ženy mělo být, že se jim změní velikost a tvar prsu, nikoli bolest, ta se spíše pojí s hormonálními změnami v průběhu cyklu. „Rakovina dlouho nebolí, až když se nádor značně rozrostl,“ podotkla.
„Ženy správně soudí, že vyšší riziko rakoviny prsu je od 30 do 60 let věku, nemoc ale hrozí i mladším. Proto by všechny měly provádět každý měsíc samovyšetření prsů a požadovat od gynekologa preventivní vyšetření. Podle průzkumu samovyšetření nikdy neprovádí každá desátá žena. Preventivní vyšetření absolvovalo jen 62 procent žen, mamografii 38,3 procenta, nejčastěji ženy vyšších věkových kategorií,“ dodala.
Českobudějovické listy, 14.6.2001